Exkluzivně v Zoo Praha: Mláďata téměř vyhynulé želvy, jejíž samec při páření mění barvy. V Asii ji málem vyjedli!

Exkluzivně v Zoo Praha: Mláďata téměř vyhynulé želvy, jejíž samec při páření mění barvy. V Asii ji málem vyjedli!

Foto: Danny Ye/ Shutterstock

Aktualizováno:
3 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Podle tiskového vyjádření je Zoo Praha jako jediná veřejně přístupná instituce mimo Asii představuje návštěvníkům zcela nový, velmi unikátní druh kriticky ohrožených želv – batagury bengálské. Není známá žádná volně žijící populace tohoto plaza.

Hledání posledních jedinců navíc připomíná hollywoodský příběh, ve kterém nechybí šokující odhalení, zoufalé pátrání, špiónka zastírající svou skutečnou identitu ani složitá jednání s pověrčivými venkovany, jak píše autorka článku na stránkách zoo Lucie Dosedělová. V Zoo Praha nyní bude možné pozorovat hned devět mláďat této výjimečné želvy.

Samci mění barvu při páření

Jak je uvedeno na webu Zoo Praha bataguři bengálští patří díky svým působivým rozměrům a pestrému zbarvení hlavy, které samci získávají v období rozmnožování, k jedněm z nejatraktivnějších vodních želv.

Příběh záchrany

„Když v letech 2007 a 2008 rakouský herpetolog Peter Praschag společně se svými kolegy zveřejnil novou klasifikaci vodních želv jižní Asie, způsobil pořádný rozruch. Na základě analýz DNA se mu podařilo dokázat, že s batagury se věci mají jinak, než se předpokládalo, a že v případě dosavadního batagura baska se ve skutečnosti jedná o dva druhy: batagura tuntong a batagura bengálského. Na tom by nebylo nic zvlášť vzrušujícího – kdyby toto zjištění současně neneslo informaci, že batagur bengálský je v přírodě již téměř, ne-li zcela vyhuben. Vzápětí po něm proto začalo usilovné pátrání,“ popisuje začátek příběh batagurů ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

Bangladéšané je požívali

„V Bangladéši se Peter Praschag a indická ochranářka Rupali Goshová soustředili na pátrání ve vesnických komunitách. Místní obyvatelé totiž nejen s velikou oblibou konzumovali bataguří vejce a maso, ale tu a tam si nějakého ponechávali živého ve víře, že jim přinese štěstí. Rupali si kvůli tomu zablokovala sociální sítě, aby nebylo snadné o ní získat informace a mohla využívat krycí historky. Nalezení a vykoupení prvních tří batagurů bengálských v roce 2009 si od ní vyžádalo dlouhý čas a mimořádné úsilí – ale uspěla. Pomalu pak následovali další jedinci, a to nejen z vesnických rybníčků, nýbrž také od rybářů.“

Z rybníčku do chovného centra a záložní kolonie

Z rybníčků se nakonec podařilo několik jedinců umístit do chovných center v Bangladéši. Vedle toho Peter Praschag také dovezl batagury bengálské do Rakouska, kde vznikla záložní kolonie, ze které pochází všech devět mláďat v Zoo Praha. Tyto kriticky ohrožené želvy jsou zajímavé hlavně svým sezónním sexuálním dichromatismem.

Unikátní nejen barevnost

„V období páření procházejí samci unikátní barvoměnou: hlava a horní část krku se jim vybarví do černé, v níž jasně září zelenožluté oči, ostatní masité části těla jsou karmínově červené. Takovou barevnou kombinaci nenajdeme u žádné jiné želvy světa,“ přibližuje zvláštnost batagurů bengálských kurátor plazů Petr Velenský.

Mláďata nejdříve za pět let

Bataguři v Zoo Praha budou schopni reprodukce zhruba za pět let. „Dospívají ve věku kolem deseti let. Nyní se jedná o mladá zvířata, která se vylíhla v roce 2016 a dosahují aktuálně velikosti cca třiceti centimetrů, v dospělosti mohou mít i dvakrát tolik,“ doplňuje kurátor Velenský.

Reklama
Zdroj článku:
Reklama