Je možné, aby nám došla pitná voda?

Protože voda pokrývá 70 % naší planety je velice snadné si myslet, že jí bude vždy dostatek. Problémem je ale to, že sladká voda – voda, kterou pijeme, koupeme se v ní, anebo s ní zaléváme rostliny – je oproti slané vodě neuvěřitelně vzácná. Z těch celkových 70 % tvoří zásoby sladké vody jen 3 % a ještě k tomu dvě třetiny z nich jsou obsaženy buď ledovcích, anebo jsou pro lidské využití nedostupné. Výsledkem je, že více než 1 miliarda lidí z celého světa má omezený přístup k vodě a další 2,4 miliardy čelí kvůli jejímu nedostatku hygienickým problémům a podléhají nemocím jimi způsobeným.

Příčiny ubývání pitné vody

Změna klimatu mění vzorce počasí a vody po celé planetě. Řeky a jezera vysychají, anebo jsou příliš znečištěné na to, aby se daly využít a více než polovina mokřadů na světě zmizela. Aby toho nebylo málo, zemědělství, které z celkových odběrů využívá 60 %, svým neefektivní zavlažováním vyplýtvá až 60 % této vody naprosto zbytečně.

Nedostatek nezávadné vody

V mnoha oblastech způsobilo odlesňování, rozorání půdy a přílišná pastva rychlé rozšíření půdní eroze. Ta má za následek odnos sedimentů do jezer a řek, kde zanášejí řečiště. Navíc sedimenty z polí mnohdy obsahují velké množství hnojiv a pesticidů, které vodu značně znehodnocují. K tomu se přidávají komunální odpady, toxické chemikálie, ropné látky a podobně. Odhaduje se, že 90 % odpadních vod v rozvojových státech je bez jakékoli úpravy vypouštěno rovnou do řek a dalších vodních ploch. Každý den podlehne průjmovým onemocněním (včetně cholery) na 1,8 milionu lidí. Dodávkám nekvalitní vody, špatnému sanitárnímu zařízení a nedostatečné hygieny je připisováno 88% všech průjmových onemocnění. S tímto faktem dále souvisí, že polovina lůžek v nemocnicích po celém světě je zaplněna pacienty, kteří se nakazili nemocemi souvisejícími se špatnou kvalitou vody

Napětí a boj o každou kapku

Jak se voda stává vzácnější, napětí mezi jednotlivými uživateli stoupá jak na národní, tak na mezinárodní úrovni. Je to způsobeno tím, že více než 260 povodí sdílí dvě a více zemí a pokud by se velké projekty neuskutečňovaly bez regionální spolupráce, mohou spory vyvrcholit klidně i v boje. Proto je rozhodně klíčová spolupráce. Například v roce 2001 se v reakci na rostoucí počet konfliktů spojených s vodou spojily organizace UNESCO a Green Cross International a zahájily společný program na podporu míru a spolupráce ve využívání přeshraničních vodních toků.

Úspora vody

Čím větší je počet obyvatel tím logicky více stoupá poptávka po vodě. Zatímco v průběhu 20. století se populace ztrojnásobila, využití vodních zdrojů se zvětšilo až šestkrát.  Za současného stavu je stále možné přijmout opatření, aby nedošlo k rapidnímu zhoršení situace. Bez ohledu na to, jestli se jedná o zemědělství, průmysl, či domácí používání, když změníme přístup a vylepšíme dosavadní hospodaření s vodou, je možné obrovské množství ušetřit. Pokud lidé nečelí nedostatku, mylně věří, že jejich přístup k vodě je přirozeně neomezený. Takovýmto způsobem se plýtvá vodou po celém světě. Tento vážný problém může pomoci eliminovat změna našich stravovacích návyků. Stačí si jen uvědomit, že vypěstování 1 kilogramu brambor spotřebuje 100 litrů vody, oproti tomu 1 kilogram hovězího masa vyžaduje až 13 000 litrů vody.

Zdroj: worldwildlife.org, úvodní fotka: StockSnap z Pixabay