Indiánské třetí pohlaví: Berdaš byl jinoch, který se nesměl stát mužem, ale ženou, aby byl k dispozici bojovníkům a kovbojům
V souvislosti s popisem dvou pohlaví jsou v historii často zmiňována také tzv. berdache (berdaš), někdy považováni za třetí pohlaví. Byli to často muži (nebo i ženy), kteří nosili oblečení a žili ve společnosti v roli opačného pohlaví.
A to včetně partnera v manželství stejného biologického pohlaví, jakými byli sami. Na ostrově Samoa existují muži, kteří se oblékají do ženských šatů a platí pro ně ve společnosti jiná pravidla chování než pro muže a ženy. Na venkově v severní Albánii se nacházejí lidé, kterým se říká „přísežné panny“ (sworn virgins) – ženy, které žijí, oblékají se a pracují jako muži v celibátu. Přesto ve většině kultur existují dvě společenské kategorie, muži a ženy, popisuje Margareta Krpcová ve své práci Žena Bible ve spektru civilizací: Role ženy pohledem českých křesťanek.
Berdache či berdaš: na pomezí pohlaví
V historii byla častější a také významnější – zejména v životě bojovných prérijních kmenů – homosexualita mužská. Existovala zde nesmírně důležitá instituce, která hrála v pohlavním životě amerických domorodců velikou roli. Říká se jí – a někdy i těm, kdo se k této orientaci hlásí – „berdache“. Co je nebo přesněji co tedy bylo berdache? A jak se mladý muž, často budoucí bojovník či lovec, stal berdachem?, ptá se a obšírně odpovídá Miloslav Stingl ve své knize Sex v pěti dílech světa.
Lunu viděti, ženou-mužem se státi
V době dospívání se často mladí muži – zejména příslušníci prérijních kmenů – uchylovali do úplné samoty, dlouze se postili a tělesně i duševně se „očišťovali“. V čase těchto zvláštních meditací přicházela k mladému indiánovi zvláštní vidění. Někdy takové, pro jeho budoucí život tak významné, „vidění“ přicházelo i ve snu. Mladým mužům se v něm často zjevovala luna. Nesla v jedné ruce tomahawk, v druhé však ženské šaty. Luna nabídne jinochovi, aby si z jejích darů vybral. Mladý muž, poněvadž si přeje být bojovníkem a lovcem, si samozřejmě zvolí zbraň. Luna ji však snícímu odmítne vydat a vloží mu do rukou dívčí oblečení.
Kmenové styky
Taková vize nebo sen se pak takto několikrát opakuje. A tak se muž, díky onomu vidění, musí změnit v ženu. Přesněji řečeno, musí se stát homosexuálem. A to nikoli díky genetické dispozici, svým „hormonům“, ale prostě proto, že mu to nařídil sen nebo vidění v době jeho „meditace“. Takový jinoch, který se tedy neměl, či dokonce nesměl stát mužem, souložil pak, zejména během válečných tažení, se svými druhy – bojovníky a lovci svého kmene. A mnohdy se příkazu svého snu, své vize, zcela přizpůsobí. Nosí teda ženské šaty, hovoří vysokým „ženským“ hlasem, a hlavně se snaží být co nejlepším a nejoddanějším milencem mužů svého kmene.
Různé přístupy k berdache
Taková úloha není ovšem společností považována za něco nevhodného. Právě naopak. U některých kmenů se tito berdache těšili velké úctě. Například u proslulých Siouxů (Dakotů) byl takový muž-žena označován za „wakan“ – za cosi „posvátného“. A když už je řeč o Siouxech, u této skupiny byli berdache, jimž Siouxové říkají wintke, často bisexuální. Muž berdache se mohl oženit i se ženou a zplodit s ní děti, zároveň ale mohl vést intenzivní pohlavní styk s bojovníky svého národa.
Berdache a dýmka míru
Prvním Evropanem, který se setkal s berdache, kteří tedy hráli v sexuálním životě severoamerických indiánů tak krajně důležitou roli, byl (roku 1724) francouzský misionář Joseph Francois Lafitau, píše Stingl. Od pozdějších cestovatelů pak víme, že berdache měli opravdu ve svých kmenech často velice významné postavení. Mimo jiné při obřadech spojených s kouřením populární „dýmky míru“ – indiánskému kalumetu.
Bedache jako náhrada za ženu
Je ironií, že ačkoliv běloši prokazovali pro berdache – indiánskou mužskou homosexualitu – tak málo pochopení, přesto si nakonec někteří z nich, kteří pronikli zejména do oblasti takzvaného Divokého západu a kteří sem samozřejmě zpravidla přicházeli bez žen, mnohdy jako své dočasné sexuální partnery volili právě indiánské berdache. Takovéto milostné styky v prvních letech hojně praktikovali s místními domorodými muži i jistě nejproslulejší „hrdinové Divokého západu“ – kovbojové.
Berdache i před Kolumbem
I v předkolumbovských dobách bylo homosexuální chování, nebo překračování genderových rolí, součástí jihoamerických sexuálních systémů. Postava berdaš se vyskytovala v mnoha domorodých společnostech. Podle Petra Jahna a jeho práce Sexuální minority v zemích Jižní Ameriky se jednalo o osobu, která překračovala hranice genderu a měla sloužit k spirituálním, ale i ke společenským a sexuálním účelům. Berdaši většinou bývali muži, kteří se oblékali jako ženy, případně tuto roli mohla zastávat i žena oblečená za muže. Ačkoli prameny uvádějí, že bylo s berdaši jednáno s velkým respektem, v některých případech mohli být pravidelně znásilňováni a nuceni násilím k transvestitismu.