Centrum Evropy se dramaticky liší od ostatních světadílů. Morava v tom hraje podstatnou roli
Kulturní pojem střední Evropa, známý už od raného středověku, má dnes svůj zřetelný přírodní, hospodářský, kulturní i geopolitický obsah, formovaný tradicemi evropských národů po staletí, popisuje příručka pro průvodce cestovního ruchu.
Česká republika spolu se Slovenskem a Rakouskem tvoří jádro střední neboli centrální Evropy. Ta se rozkládá přibližně mezi Porýním, Baltem, Terstským zálivem na Jadranu a východoevropskými nížinami. Je ale nutné poznamenat, že neexistuje jednotná a pevně stanovená definice střední Evropy, která je chápána jako kulturně-geografický koncept s bohatou a složitou historií. Pro potřeby turismu je ale tato část evropského kontinentu vymezená a značně zajímavá
Významné osy procházejí Českem
„Vnitrozemskou polohu uprostřed Evropy potvrzuje i 15. stupeň východní délky, který je osou středoevropského času. Prochází Ještědem a Jindřichovým Hradcem. Tento poledník protíná u Kouřimi, 30 km východně od Prahy,“ upřesňuje publikace Zeměpis cestovního ruchu. Další významnou evropskou osou je 50. rovnoběžka severní šířky,. Na ní leží polský Krakov, Praha, německý Frankfurt nad Mohanem, sever Francie a jižní Anglie.
Odtéká od nás, ale nepřitéká
Pro Českou republiku, ležící v pomyslném středu Evropy, je tím pádem přirozené, že právě zde leží hlavní evropské rozvodí. Mnoho řek u nás pramení, žádná velká k nám však nepřitéká a veškerá voda, která u nás naprší nebo vyvěrá, odteče z naší země pryč. Proto se také Česko někdy označuje za střechu Evropy.
Poloha České vysočiny a Západních Karpat při evropském rozvodí způsobuje, že průměrná nadmořská výška terénu dosahuje až 450 metrů nad mořem, což je výrazně více než evropský průměr, který činí zhruba 315 metrů. Vody z řek Vltavy a Labe tečou do Severního moře, zatímco Morava a Dyje směřují do Dunaje. Slezské řeky, jako je Odra, odvádějí vodu do Baltského moře.
Neobvyklý střed kontinentu
Poloha českých zemí v centru Evropy zásadně ovlivňuje jejich kulturu a je ve srovnání s vnitrozemím jiných kontinentů unikátní. Tam jsou totiž často rozsáhlé oblasti s nízkou hustotou osídlení, nedostatečným rozvojem nebo dokonce zcela neobydlené.
Podle zmíněné publikace přispívalo ještě před začátkem průmyslové revoluce sousedství s vyspělými zeměmi střední Evropy k časnému rozvoji hospodářství na českém území. Jeho přitažlivost z něj pak vytvořila významnou křižovatku cest, i když terénní poměry nebyly pro to nijak zvláště příznivé.
Poloha na křižovatkách evropských cest
V tomto smyslu vyniká především Morava, jejíž úvaly tvoří odnepaměti jeden z hlavních evropských koridorů mezi Pobaltím a Středomořím. Historicky jde o jednu z hlavních přirozených komunikačních spojnic v rámci střední Evropy, využívanou od pravěku zvířaty i lidmi, v tomto případě nazývanou Moravská brána.