Revoluční vynálezy a inovace, které stále šíří slávu Česka
Foto: Josef Ressel / Depositphotos
3 min
Když naši politici mluví o tom, že je jejich cílem vybudovat vzdělanostní společnost založenou na inovacích, nelze s nimi nesouhlasit. To, jak dobře jim to jde, je věc druhá. Jedno je ale jisté: mají na čem stavět.
Češi jako inovátoři
Češi v průběhu historie mnohokrát prokázali, že jejich společnost dokáže vyprodukovat skvělé osobnosti, které posouvají hranice lidského poznání a vytvářejí do té doby neviděná řešení. Uvést všechny takové úspěchy, které překročily hranice naší země a vydaly se na úspěšné tažení světem, by byl obří úkol. Je jasné a také příjemné, že celý seznam by byl velmi dlouhý a na jeho vypracování by nám jeden článek nestačil. Přesto můžeme některé ze zajímavých českých vynálezů představit.
Kontaktní čočky a Otto Wichterle
Kontaktní čočky se používaly již na konci 19. století. Šlo ale o čočky z pevných materiálů, které byly pro oči velmi nevhodné. Otto Wichterle a jeho spolupracovníci ale přišli s nápadem, jak vytvořit kontaktní čočku měkkou, gelovou. Teprve taková byla k oku dostatečně šetrná, aby mohla být standardně používána. Nedílnou součástí této inovace pak byla volba způsobu přípravy v rotační nádobě. Není bez zajímavosti, že ten první rotor si Wichterle vyrobil ze stavebnice Merkur a dynama z jízdního kola svých dětí. Zlaté české ručičky v nejlepším smyslu.
Lodní šroub a Josef Ressel
Josef Ressel působil v první polovině 19. století jako lesník v císařských službách. To není zrovna pozice, kterou byste si tipli pro vynálezce, který navždy změnil lodní dopravu. Ressel ale jako lesník působil mimo jiné i v Lublani, a především v Terstu, tam už to měl k moři blíže. I před Resselem sice jakési lodní šrouby existovaly, to, co rodák z Chrudimi vylepšil, byl tvar a umístění lodního šroubu. Teprve on mu dal tu správnou geometrii a položil jej před kormidlo.
Bleskosvod a Prokop Diviš
V 18. století vynalezl Prokop Diviš, kněz a také fyzik, bleskosvod. Zhruba v téže době prováděl v Americe podobné experimenty i Benjamin Franklin, na rozdíl od Diviše ale jeho zařízení chyběla jedna podstatná věc: uzemnění. Diviš musel také svůj bleskosvod, který stál v Příměticích, nakonec zbourat, neboť si místní lidé mysleli, že právě toto zařízení je zodpovědné za velké sucho, které je roku 1759 postihlo. Záznamy ale přežily a my víme, že Prokop Diviš skutečně dal světu zařízení, které je dnes nedílnou součástí každé stavby.
Co dalšího?
Výčet českých vynálezů je samozřejmě mnohem delší. Nezmínili jsme třeba léky vyvinuté Antonínem Holým či polarograf Jaroslava Heyrovského, za jehož vynález mu byla udělena Nobelova cena. A co třeba přístroj Nanospider na výrobu nanovláken nebo kostkový cukr? Můžeme nezmínit skvělé české 3D tiskárny? Tímto způsobem bychom mohli pokračovat ještě dlouho. Přesto je co zlepšovat. Přejme si, aby takovéto skvělé osobnosti nebyly výjimkami, ale pravidlem a aby podobných úspěchů bylo u nás co nejvíce.