Čeští a ukrajinští panovníci a šlechta se hojně párovali již od dob Velké Moravy
Foto: Kyjevský velkokníže Vladimír se slovanskou družinou. Zdroj: V Prohorov / Public domain, Wikimedia commons
S prvními zmínkami o Češích na území, které nyní je součástí Ukrajiny, se setkáváme v ukrajinských a ruských letopisech knížecí doby. Tehdy v 9. století Velká Morava a v 10. století Český stát za Boleslava II. Pobožného měly společnou hranici s Kyjevskou Rusí. Jejich území tehdy dosahovalo až do Haliče, uvádí jedno z mnoha vydání publikací Češi v cizině Etnologického ústavu Akademie věd ČR.
Halič byla historická země ve východní Evropě, rozdělená mezi dnešní Polsko a Ukrajinu. O tom svědčí listina císaře Oty I. z poloviny 10. století, v níž se mluví o ,,rozšíření Metodějovy moravské diecéze až k řekám Bug a Strij“.
Podle autora kapitoly Češi na Ukrajin
ě Alexandra Drbala je známo, že slovanští věrozvěsti Cyril a Metoděj v letech 860 - 861 působili na Krymu, našli tam tělesné pozůstatky sv. Klimenta a v roce 863 je přivezli na Moravu. Mezi vládci se udržovaly přátelské diplomatické a někdy i příbuzenské vztahy. Nikonovský letopis se zmiňuje o tom, že roku 1000 Kyjev navštívili poslové českého knížete Boleslava III., a „Povesť vremennych lět“ o návštěvě poslů knížete Oldřicha, uvádí publikace vydaná v rámci projektu Krajané ve světě, Ministerstva zahraničních věcí ČR.
Mír mezi přáteli do konce života
Haličsko-volyňský král Lev I. Danylovič (1264-1301) podepsal mírovou smlouvu s českým králem Václavem II. Podle Drbala se o jejich vztazích zmiňuje Haličsko-volyňský letopis pod rokem 1291: ,,Lev jel do Čech na sněm, neboť byl jeho (českého krále) dobrým přítelem, a byl mezi nimi mír do konce života. Král český obdaroval Lva velkými dary a propustil jej s velkými poctami.“
Česko-ukrajinské sňatky
Druhá dcera velkého knížete kyjevského Jaroslava Moudrého (978-1054) se vdala za českého knížete Boleslava Ryšavého.
Svatý kníže Vladimír Svjatoslavič (†1015), křtitel Ukrajiny-Rusi, se oženil s Češkami Libuší, s kterou měl syna Vyšeslava, a Malfredou, s kterou měl syny Svjatoslava, Sudislava a Pozvizda.
Jak zaznamenal polský kronikář Jan Dluhosz v 15. století, za vlády krále Lva I. Danyloviče a po hladu v letech 1281-1282 v Čechách se do Haliče přistěhovala také skupina Čechů.
Český král „železný a zlatý“ Přemysl Otakar II. (1256-1278) se oženil s dcerou haličského knížete Rostislava Michajloviče Kunhutou (1245-1285), která se stala první českou básnířkou.
Se šlechtou přišlo služebnictvo - navždy
Samozřejmě, že s manželkami přicházeli jejich sluhové, kteří se už potom většinou nikdy nevraceli domů.
Zajímavost
Na začátku 14. století v klášteře Na Slovanech (Emauzy) v Praze se více než 40 let chránilo Remešské (Rejms'ké) evangelium, napsané staroslovanským jazykem. To je relikvie královny Francie Anny (?1024-?1075), dcery výše zmíněného velkého knížete kyjevského Jaroslava Moudrého.
Znali sv. Václava i sv. Ludmilu
Na Ukrajině v ten čas už byly známy staročeské legendy o sv. Václavu a sv. Ludmile. O tom svědčí stavba kaple sv. Víta, Václava a Prokopa (z 15. st.) ve Lvově českého architekta Mykolaje (Nikolas Bogemus) a ikona z 18. století s vyobrazením sv. Václava, zvaná Haličská, která je uchována v Národním muzeu ve Lvově. Identifikovala ji ukrajinská badatelka Vira Svěncická, upřesňuje v Národopisné knižnici Češi v cizině 12 Alexandr Drbal.