Důvody zrušení tohoto legendárního závodu v Česku jsou překvapivé

Kvalitní hokej, vyhlášený perník, Zelená brána a nádherný zámek. Mezi lákadla východočeských Pardubic patří také světoznámé dostihy. Věděli jste o tom, že byly v historii hned několikrát zrušeny?

Velká pardubická je bezpochyby nejstarší sportovní událostí, která se v České republice koná. Její tradice začala už v roce 1874 a je tak například o padesát let starší než fotbalová liga. I přesto, že se první sezóna tohoto slavného dostihu odehrál před více než 150 lety, se v roce 2024 odehrál pouze 134. ročník. Některé závody totiž musely být zrušeny.

Přečtěte si také

Vědci přišli se zvláštní teorií: Rozmanitost střevních bakterií hříbat dostihových koní má vliv na…

16. 8. 2024

Nepříznivé počasí i vojenské konflikty

Jedním z důvodů přerušení Velké pardubické bylo počasí, konkrétně se jednalo o rok 1876. Událost byla naplánována na 5. listopadu tohoto roku, o den dříve však začalo silně mrznout. Závod byl nejdříve pouze odložen, počasí se ale nelepšilo a organizátoři tak byli nuceni očekávanou událost zrušit.

„Kontinuitu Velké pardubické narušily dvě světové války, vstup vojsk varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 a také nepříznivé počasí v roce 1876,“ vysvětlila mluvčí dostihového spolku Kateřina Anna Nohavová.

V padesátých letech měla tato oblíbená událost "na mále". Hrozilo její zrušení a za pokračování závodů se přimluvil i slavný maršál S.M. Buďonnyj . Velká pardubická se začala pořádat v rámci překážkového „Mezinárodního mítinku socialistických států". Tzv. "dostihová družba" se zeměmi jako je NDR, Polsko či Sovětský svaz, nabídla vypouštění mírových holubic i okázalé nástupy a ceremoniály.

Zajímavý je i rok 1968, kdy pořadatelé vzhledem k událostem dlouho váhali a uvažovali, zda dostihy pořádat. Rozhodnutí o zrušení přišlo dokonce až po zveřejnění startovních listin, konkrétně bylo oznámeno až 6. října, tedy týden před plánovaným začátkem.

Úprk z Prahy na mopedu

Okupace roku 1968 samozřejmě ukončila i členství zahraničních sportovců a funkcionářů. Trable se nevyhly ani Nikolaji Laksovi, které od roku 1965 trénoval a připravoval koně pro největší tuzemskou stáj, Hřebčín Napajedla. Ještě 18. srpna 1968 slavil vítezství své klisny v Karlových Varech, o několik dní později přijely sovětské tanky a trenér se musel dát na útěk. O tom kolovaly různé verze, podle jedné z nich Laks sedl na moped a urychleně jel domů, kde si sbalil věci a následně opustil republiku. Stáj tak musela ze dne na den shánět nového trenéra.

Náhražka za neznámější dostihovou událost u nás se v tomto roce konala ve Velké Chuchli pod názvem Česká steeple-chase. Měřila 5400 metrů a startovalo v něm pouhých sedm koní.