Starší než první faraoni: Tetování se vyřezávalo těhotným do břicha či sloužilo jako akupunkturní léčba
Foto: The original uploader was Kobsev at Russian Wikipedia / Wikimedia Commons: Potetovaná "Princezna z Ukoku"
Abychom pochopili vývoj tetování, musíme sáhnout hluboko do historie. Nesmíme zapomínat, že existují fyzické důkazy o tetování, které sahají až do roku 3250 před naším letopočtem, píše docent umění pro portál BBC.
Jedním z hlavních hybatelů jeho komercializace ve Spojeném království byl král Jiří V., který si během své cesty do Japonska v roce 1881 jako teenager nechal na paži vytetovat rozměrného draka. „Západní tetování je uměleckou formou teprve asi 140 let,“ vysvětluje pro BBC Matt Lodder, docent umění na univerzitě v Essexu, který se specializuje na historii tetování. Na druhou stranu však dodává, abychom nezapomínali, že existují fyzické důkazy o tetování, které sahají až do roku 3250 před naším letopočtem.
Původ slova tetování se obvykle odvozuje od tahitského slova tatau, samojského tautau nebo malajského tatu. Význam již odkazuje na prapůvodní metody nanášení kresby.
Ke kořenům: Ötziho akupunkturní čáry
Lodder má na mysli Ötziho, evropského tyrolského ledového muže, jehož zmrzlé tělo se zachovalo pod alpským ledovcem na rakousko-italské hranici, než ho nakonec objevil německý pár o 5300 let později během svého výšlapu v Alpách. Ötzi měl po celém těle 61 tetování, přičemž se předpokládá, že tato tetování (převážně soubory vodorovných a svislých čar) měla léčebný účel podobný akupunktuře, protože se soustřeďovala v oblasti Ötziho dolní části zad a kloubů, tedy v oblastech, kde podle antropologů ledový muž trpěl degenerativními bolestmi a záněty.
Starší než starověký Egypt
Jiné starověké mrtvoly odhalily ještě složitější vzory. Muž z Gebeleinu, který je již více než 100 let vystaven v britském muzeu, má na paži vytetovanou propletenou praovci a býka. Přirozeně mumifikovaná mrtvola z písečného hrobu pochází z předdynastického období starověkého Egypta před zhruba 5 000 lety, přičemž tetování bylo trvale aplikováno pod kůži pomocí látky na bázi uhlíku.
Tento muž zemřel před 5500 lety v Egyptě, jeho tělo bylo přirozeně mumifikováno v horkém písku pouště. Zdroj: andersphoto / Sutterstock
Existují také důkazy o tom, že tetování měly i ženy ve starém Egyptě (viz tzv. Žena z Gebelein), přičemž odborníci spekulují o tom, že bylo vyřezáno do kůže, aby bohové chránili jejich děti během těhotenství. Nález Amunet, kněžky bohyně Hathor v Thébách v roce 1891, ukázal rozsáhlé tetování po celé břišní oblasti mumifikované mrtvoly.
Nedotčená kůže altajské princezny
V roce 1993 objevili archeologové v pohoří Altaj, které prochází Ruskem, Čínou, Mongolskem a Kazachstánem, silně potetovanou kněžku bojovnici přezdívanou „princezna z Ukoku“. Objev této 2500 let staré mrtvoly byl významný zejména díky nedotčenému stavu kůže a torzu s nádherně propracovanými ilustracemi mýtických zvířat, včetně paroží kozoroha.
Princezna, které bylo v době smrti pravděpodobně 25 let, patřila k Pazyrykům, kmeni z doby Skythů, který považoval tetování na těle za znak společenského postavení a za něco, co by jim usnadnilo vyhledání blízkými v posmrtném životě. Všechny tyto objevy podle Loddera zcela rozbíjejí představu, že tetování je nějakým novým trendem.
Od příběhů a tužeb ke znamení trestu a hanby
Podle Loddera je nutkání sdělovat příběhy a touhy tetováním něčeho na naši kůži již dlouho základní lidskou potřebou. Ale pokud tetování bylo pro některé dlouho ceněnou ozdobou, sloužilo také jako krutý druh brandingu. Ve starověkém řecko-římském světě bylo tetování znamením trestu a hanby, které bylo násilně udělováno trestancům a sexuálním pracovnicím. To byla strašná praxe, která přetrvávala dlouho po skončení Římské říše, pokračovala až k americkému obchodu s otroky a holocaustu. Ale navzdory tomu zůstalo tetování současně atraktivním lákadlem pro elitu společnosti.