Ani zámek k svátku nepřesvědčil nejkrásnější ženu světa k pobytu na Humprechtu. Opovrhovala jím

Ani zámek k svátku nepřesvědčil nejkrásnější ženu světa k pobytu na Humprechtu. Opovrhovala jím

Foto: eva.on.the.road / Depositphotos

Publikováno:
3 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Letní cestováni po Českém ráji vás může dovést až k Zámku devatera pohádek a do jeho malebného okolí, které ve vás jistě zanechá romantickou stopu. Je zajímavé, že stavitelé zámku se inspirovali tak vzdálenou předlohou (prý tureckou, ale pravda to není). Za vším ale hledej ženu, pro kterou byl vlastně zámek postaven. Ženu, která jej ale ignorovala.

Elipsovitý tvar Humprechtu prý napodobuje architekturu Galatské věže v Istanbulu. Doslova má podobu dvou do sebe vsazených elipsoidů a na špičce střechy turecký půlměsíc, jež prý připomíná turecké věznění zakladatele zámku. Tato „prý“ v předešlém odstavci jsou použita oprávněně, uvádí časopis Země světa, a to proto, že faktickou inspirací k neobvyklé stavbě Humprechtu „je třeba hledat v Itálii, a nejen proto, že jejím architektem byl Carlo Lurago, původem Ital a dílem jeden z nejvýznamnějších barokních architektů u nás“. 

Očividně blízko k Itálii měl zakladatel zámku Humprecht Jan Černín z Chuděnic, Ve své době směřoval na Apeninský poloostrov na svou kavalírskou cestu, takže se s tamní architekturou dobře seznámil. A to především v letech 1660–1663, kdy působil jako vyslanec císaře Leopolda I. v Benátkách. Italská kultura ho okouzlila a on všemožně podporoval její pronikání do českých zemí.

Český básník a dramatik Fráňa Šrámek, jinak významný rodák z blízké Sobotky, si zaveršoval na účet pana zakladatele zámku ve sbírce Splav takto:

„Byl hodný pán, byl moudrý pán / pan Humprecht Černín z Chuděnic. / Snad na nás nepomyslil sic, / však přece budiž opěván, / jen dobré o něm, zlého nic. / Neb vystavěl nám nad Sobotkou hrad / pan Humprecht Černín z Chuděnic.“

Za vším hledej ženu

Zámecký pan Humprecht měl ještě další, a zřejmě ten nejsilnější, motiv postavit zámek v italském stylu. Oženil se totiž s Italkou, Dianou Marií, hraběnkou di Gazoldo, dvorní dámou císařovny Eleonory. „Zřejmě právě jí k potěše rozhodl se Humprecht Černín ke stavbě zámečku v této podobě, ale marně. Krasavice, považovaná některými svými současníky za nejkrásnější ženu světa, sice dala Humprechtovi dva syny, ale v Čechách si nikdy nezvykla…,“ uvedl časopis Země světa.

Reklama

Diana měla dostat zámek k svátku, na stavbu se spěchalo tak, že hrubá stavba byla prý hotova za dva roky. Ale nic nestačilo, Dianě se ve střední Evropě ani v Čechách nelíbilo, zřejmě to bylo chladným podnebím (či spíše chladným vztahem s Humprechtem z Chudenic, od kterého stejně odešla), takže se traduje, že se na svůj dar ani nepřijela podívat, dodává web Hrady.cz.

Ozvěna má zvuk

Málokdo z návštěvníků letního sídla pána Humprechta, tehdy nazývaného Humprechtsberk, odolá pokušení vyzkoušet mnohonásobnou ozvěnu Černínského sálu, ve skutečnosti hodovního sálu v horním patře s výjimečnou akustikou. „Můžete ji pokládat za předznamenání mnohostranného vkladu Sobotky a okolního Českého ráje do národní kultury i dějin, doloženého v zámeckých expozicích také památkami na život zdejších lidí a významných rodáků,“ citujeme z publikace 52 rodinných víkendů.

Cesty jako paprsky

Při výhledu z dřevěného ochozu „Zámku devatera pohádek“ je překrásný výhled do širokého okolí. Pravděpodobně se ve vás rozhoří touha jít cestami, které se rozbíhají od Humprechtu do důvěrně známých míst po Českém ráji.

Humprecht i na Pražském hradě

Humprecht Jan Černín z Chudenic se do historie zapsal také jako zakladatel Černínského paláce na Pražském hradě. 

Reklama
Zdroje článku:
Reklama