Lidožravá bestie z Gévaudanu měla na svědomí 113 úmrtí. Její zabití nařídil sám francouzský král

V letech 1764 až 1767 řádil na francouzském venkově neznámý tvor. Zaútočil nejméně 200krát a v polovině případů zabíjel. Obecně se věřilo, že je pachatelem agresivní vlk. Někteří však dodnes zastávají názor, že původcem zla bylo něco jiného.

Útoky byly brutální

První zaznamenaný útok se stal koncem jara 1764. Pasačce Marie Jeanne Valet se naštěstí podařilo utéct, když se bestii postavili býci ze stáda. Dívka poté vypověděla, že tvor vypadá „jako vlk, ale vlk to není“. 30. června 1764 zvíře zaútočilo znovu a tentokrát zabíjelo. Obětí byla Jeanne Bouletová, 14letá dívka, která pásla stádo ovcí. Podle dobových zpráv tvor napadal především ženy a děti nebo také osamělé dospělé muže. Útoky běsnící šelmy směřovaly nejvíce na krk a hlavu a mnohdy byly tak brutální, že bylo obtížné oběti identifikovat. Většina ze zardoušených byla navíc zčásti snědena. 

Vlk, lev nebo něco jiného?

Obyvatelstvo brzy zachvátila hrůza. Vysoký počet obětí naznačoval, že podobných bestií může být i více. K útokům docházelo v rozlehlé oblasti o rozloze 90 x 80 kilometrů v bývalé provincii Gévaudan v Auvergne v centrální Francii. Krvelačná bestie byla popisována jako tvor velikosti telete s obrovskými zuby, silnou tlamou, mohutným tělem a dlouhým ocasem. Srst měla být červeno šedá a na zádech černý pruh. Údajně se jednalo o zvíře, které je téměř nemožné zabít. Kromě vlka a psa nebo jejich křížence, přicházela v úvahu také hyena, lev nebo některé vyhynulé druhy.

Francouzský lid žil ve strachu

Událostí se brzy ujal celostátní tisk, což mělo za následek rozšíření strachu napříč celou francouzskou společností. Krajinu pročesávalo mnoho lovců, protože za ulovení tvora byla vypsána vysoká odměna. 8. října 1764 byla šelma spatřena, jak pronásleduje pastevce. Lovci se vydali zvíře stopovat do lesů. Na příhodném otevřeném prostranství na něj hromadně vystřelili z mušket. Zvíře nejprve padlo k zemi, poté se zvedlo, oklepalo se a uteklo zpět do divočiny. 

Král na bestii vyslal své nejlepší lovce

Historik Jay M. Smith v knize Monstra z Gévaudanu zmiňuje několik pozoruhodných příběhů plných odvahy, které zaujaly tehdejší tisk. 12. ledna 1765 bestie napadla skupinu sedmi dětí ve věku 8–12 let. Desetiletý Jacques Portefaix udatně vedl kamarády k protiútoku s klacky a bestii zahnali. Odvážné děti vyznamenal král Ludvík XV. Incident přiměl královský dvůr vyslat do postižené oblasti své nejlepší lovce a vypsat vysokou odměnu 6 000 liver. Mezitím se události ujaly noviny z celé západní Evropy, které z ní udělaly jednu z prvních mediálních senzací. 20. září 1765 zastřelil králův střelec Francois Antoine velkého, asi 60 kg vážícího, vlka. Antoine byl štědře odměněn a úlovek byl vycpán a poslán na královský dvůr. 

Bestii skolil až jeden z místních 

Útoky však od prosince 1766 pokračovaly. Dvůr se je rozhodl ignorovat, proto se obyvatelé Gévaudanu rozhodli, že si pomohou sami. V červnu 1767 zorganizoval tamní šlechtic, markýz d'Apcher, rozsáhlý hon. 19. června skolil místní lovec Jean Chastel na svazích Mount Mouchet velkého vlka, jehož pitva odhalila uvnitř žaludku lidské ostatky. Běsnění gévaudanské bestie náhle ustalo, vyvstaly však pochybnosti, co ve skutečnosti Chastel zastřelil.