Z vědeckého hlediska Měsíc neobíhá kolem Země. Tančí spolu jako Marilyn Měsícová a Ernie Zemitý

Z vědeckého hlediska Měsíc neobíhá kolem Země. Tančí spolu jako Marilyn Měsícová a Ernie Zemitý

Foto: vampy1 / Depositphotos

Publikováno:
3 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Na úvod si musíme uvědomit, že Měsíc nám - pozemšťanům - neukazuje stále svou jedinou tvář. I když se otáčí konstantní rychlostí, viklá se lehce zleva doprava a občas nám poskytne pohled i zezadu. Trochu si s námi pohrává. Že si to nedovedete představit ani vysvětlit?

Vyjasněme si tedy několik bodů týkajících se Měsíce. Jako první vás asi napadne, že Měsíc se neotáčí kolem své osy jako naše planeta, že jen tak obíhá a k nám si udržuje stále stejnou orientaci. Jenže ouha, Měsíc se točí. A i kdyby se netočil, stejně bychom při jeho obíhání kolem Země viděli všechny jeho strany, píše se doslova v knize Co Eistein vyprávěl svému holiči autora Roberta L. Wolkeho. Wolke byl americký chemik a profesor, který ve svých knihách vysvětloval každodenní jevy světa netechnickým jazykem srozumitelným všem.

Měsíc je druhé nejjasnější těleso na naší obloze a zároveň náš nejbližší vesmírný soused. Kolem Země obíhá podobně jako Země kolem Slunce po eliptické dráze v průměrné vzdálenosti přibližně 400 000 km. Měsíc je zhruba čtyřikrát menší než Země. Na rozdíl od naší planety nemá ani atmosféru, ani magnetické pole. Přesto odedávna přitahoval pohledy pozemských pozorovatelů, vysvětluje server Observatory.cz.

Není střed jako střed

Překvapivější bude možná skutečnost, že pokud chcete být opravdu přesní, Měsíc neobíhá kolem středu Země. To znamená, že střed oběžné dráhy Měsíce neleží ve středu Země. Gravitace totiž není podle Wolkeho jednosměrka, v níž by Země držela Měsíc na oběžné dráze.

Rozverný tanec

I Měsíc přitahuje Zemi, ale samozřejmě vzhledem k menší hmotnosti zdaleka ne tak silně. Mohli byste namítnout, že Země se snaží si Měsíc přitáhnout blíž. Výsledkem je, že spolu vlastně tančí takový rozverný tanec. Je to jako při čtverylce, mohutný muž a lehounká žena se snaží otočit jeden druhého. Jeden kolem druhého obíhá, ale většinu dráhy urazí žena, protože je lehčí. Někde mezi nimi je umístěný bod, který setrvává v klidu - a to je nepohyblivý střed otáčení obou. Ten bod bude bliž k muži než k ženě, protože má větší hmotnost a představuje tak pro vířící dvojici lepší oporu. Nepohyblivý bod můžeme označit za těžiště celého páru.

Vše se točí kolem těžiště

Stejné to bude i v případě Marilyn Měsícové a Ernieho Zemitého. Střed obou oběžných drah, tedy těžiště soustavy Měsíc a Země, bude blíž k panu Zemitému než k paní Měsícové. Země je ale o tolik těžší než Měsíc, že těžiště bude vlastně už někde na Zemi. Někde mimo její geometrický střed.

Abychom to shrnuli: místo toho, abychom říkali, že Měsíc obíhá kolem Země, bychom měli vlastně říct, že soustava Země a Měsíce se otáčí kolem svého těžiště, uzavřel Wolke.

Reklama
Zdroje článku:
observatory.cz, WOLKE, Robert L. Co Einstein vyprávěl svému holiči: vědecké odpovědi na každodenní otázky. Praha: Motto, 2009. ISBN 978-80-7246-452-4.
Reklama