Jak vysvětlíte potomkovi, že mlít a mlýn nejsou slova příbuzná a každé se píše jinak
Foto: yarikkk / Depositphotos
3 min
Český pravopis se vyvíjel v průběhu staletí a odráží různé vlivy. Proto se setkáváme s případy, kdy se slova s podobným významem píší odlišně. Nikdy jste se nepodivovali nad pravopisem slov mlít, ale naopak mlýn, mlynář, mlynářka, mlýnek, mlýnice, mlýnský apod.?
Kolikrát se vám stalo, že vás zarazil pravopis některých českých slov, která z logiky věci patří jaksi k sobě, přesto se píší jinak? Takovým typickým příkladem jsou slova mlít, mlýn a mlynář a další od nich odvozená. Vysvětlení rozdílů v pravopisu mezi slovy „mlít“ a „mlýn“ vyžaduje hlubší pochopení etymologie a historického vývoje jazyka.
Pravopisná různost je v tomto případě dána historicky, rozdílným etymologickým původem slov. Etymologie je lingvistická disciplína, která se zabývá původem slov a jejich historickým vývojem. Zkoumá, jak se slova v průběhu času měnila, jaké měly původní významy a z jakých jazyků pocházejí.
Mlít
České sloveso mlít je domácím slovem s vývojem dlouhým několik tisíc let, vzniklo z praslovanského „melti“. V průběhu vývoje češtiny došlo k přesmyknutí (přemístění, přehození) hlásek „el“ a k prodloužení slabiky na „lé“ (mléti). Později se „é“ zúžilo na „í“ (mlíti), odtud tedy měkké „i“. Podobně např. z praslovanského terti máme v češtině tříti.
Mlýn, mlynář, ...
Naproti tomu podstatné jméno „mlýn“ je relativně mladé, vzniklo někdy ve středověku, a má původ ve starohornoněmeckém slově „mulīn“. To se dostalo do dnešní němčiny z latiny v podobě „Mühle“, což znamená mouka. Tento pravopis respektujeme jako tradiční, uvádí publikace Na co se nás často ptáte kolektivu jazykovědců pracujících v Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR. Pokud vaše ratolest ještě není zcela s to, aby výše zmíněné vysvětlení pochopilo, ať si jednoduše zapamatuje, že slova mlýn a mlynář patří mezi vyjmenovaná slova po „m“.
Chybná asociace
Z toho vyplývá, že ačkoli obě slova souvisejí s procesem drcení a mletí, jejich jazykové kořeny jsou odlišné. „Mlít“ má slovanský původ, zatímco „mlýn“ pochází z germánského jazyka.
Blíží se sjednocení í/ýček?
V současné době neexistuje žádná oficiální tendence ke sjednocení pravopisu těchto slov. Tím, že se český pravopis řídí historickým vývojem jazyka a etymologií slov, je jeho změna u jmenovaných slov velmi ožehavé téma, které je – a asi zřejmě i dlouho bude – diskutováno.
Jiné slovanské jazyky
Pokud by vás zajímalo, zda se stejný „fenomén“ mlít versus mlýn vyskytuje i v jiných slovanských jazycích, čtěte dále. Ano, ve většině slovanských jazyků pochází sloveso „mlít“ z praslovanského „melti“ a zachovává si měkkou hlásku stejně jako čeština. Podstatné jméno „mlýn“ má původ v germánských jazycích a přejímá jejich hláskosloví, jak jsme si ukázali na příkladu Mühle.
Například ve slovenštině se píše taktéž „mlieť“ a „mlyn“ stejně jako v polštině „mielić“ (mlít) s měkkým „i“ a „młyn“ (mlýn) s tvrdým. Naopak slovinsky se užívají měkká „i“ v obou slovech: mlít se píše „mleti“ a mlýn „mlin“.