Záhada bojišť u Slavkova – skrývá se zde napoleonský poklad?

Záhada bojišť u Slavkova – skrývá se zde napoleonský poklad?

Foto: fyletto / Depositphotos

Publikováno:
2 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Slavkov u Brna je známý především díky bitvě tří císařů. Tu provází záhada týkající se ukrytého pokladu. Pátrání po něm zatím nepřinesla ovoce, jedná se pouze o fámu, nebo zde opravdu může být zakopán?

Pověsti podporuje svědectví

Takzvaný slavkovský poklad již dvě století patří k nejhledanějším u nás. Pověsti o něm se objevily už krátce po skončení bitvy, která se odehrála 2. prosince 1805. Některé kroniky dokonce říkají, že několik obyvatel nečekaně zbohatlo. Mohl být zakopán na více místech?

Jedna z legend říká, že by poklad měl být zakopán v místě, odkud jsou vidět věže tří kostelů. Podle další se nachází v náhonu vážanského mlýna, kam pokladnici údajně viděl vojáky ukládat vážanský mlynář. Každá z přibližně patnácti legend o pokladu vypráví trochu jiný příběh a umisťuje ho na různá místa slavkovského bojiště.

Ony legendy ohledně možného naleziště napoleonského bohatství by možná zůstaly opravdu nedůležitými pověstmi, pokud by je asi čtvrt století po konci této bitvy neoživil jistý dezertér, který žádal o udělení rakouského občanství. Jednalo se o Josefa Andrejovského, který byl nejspíše ruského či rusko-polského původu a žádal o rakouské občanství.

Andrejovský při jednání s úřady do protokolu vypověděl, „(…) že byl v noci před bitvou u Slavkova spolu s 50 muži tělesné gardy pod velením gardového poručíka Udoma při zakopávání ruských válečných peněz, které bylo nařízeno proto, že Rusové byli Francouzi pronásledováni a existovala obava, že by pokladna mohla padnout do jejich rukou. Zakopáno bylo dvanáct železných sudů (Fässer), přičemž podle ujištění poručíka Udoma polovina obsahovala zlato a polovina stříbro. Sudy prý byly zakopány jeden sáh hluboko vojáky gardy a vozatajstvem, kteří hned poté prchli., protože jim byli Francouzi v patách. Následující den probíhala bitva u Slavkova.“

Voják Andrejovský se také sám pokoušel dané místo najít. Vzhledem k dezorientaci a jazykové bariéře, kdy se nemohl doptat místních obyvatel, a dopomoci tak najít potřebnou lokalitu, se mu to ale nikdy nepodařilo. Jeho svědectví tak do dnešních dnů zůstává jediným relevantním důkazem, který by mohl ukrytý poklad potvrdit. Zda jej někdo v budoucnu objeví je ale stále ve hvězdách.

Reklama
Reklama