Paprsek smrti byl starými Řeky vytvořený velmi účinný nástroj pro boj. Prý ho vynalezl sám Archimédés
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
4 min
Na řeckého matematika, fyzika, filozofa, vynálezce a astronoma, který se narodil v roce 287 př. n. l., bychom si měli pamatovat ze základních škol. Archimédés uskutečnil v matematice a fyzice mnoho objevů. Je zakladatel hydrostatiky a mimo jiné je také považován za vynálezce tzv. paprsku smrti.
Záhadný paprsek šíleného vědce
Mnozí historici se domnívají, že Archimédés byl sice génius, ale také šílenec a blázen. Domněnky jsou postaveny na skutečnosti, kdy běhal nahý po ulicích a křičel: "Heuréka! (Našel jsem!)". Kdo by si myslel, že své objevy a nápady činil obvyklým vědeckým způsobem u stolu nad hromadou archů, je na omylu. Největší své objevy učinil např. při koupeli, nebo při vykonávání potřeby. Stejně jako byl záhadný a šílený on sám, stejně tak byl záhadný také jeden z jeho vynálezů přezdívaný jako paprsek smrti.
Definice paprsku smrti a jeho použití
Paprsek smrti byl nejničivější Archimédův vynález. Nejednalo se však samozřejmě o nějaký laser, nebo meč. Jednalo se o velmi důmyslný a do detailů propracovaný systém zrcadel, která odrážela koncentrované sluneční světlo na římské lodě. Ty kotvily sice v dosahu luků a šípů, ale podle legend byly římské lodě nakonec spáleny slunečním světlem, které z těchto zrcadel zářilo.
Elektromagnetické vlny světla s sebou nesly tepelnou energii, která se od lesklých povrchů odrážela. Čím hladší a rovnější byl povrch, tím méně se světelná vlna rozptylovala a tím věrnější byl odražený paprsek tomu původnímu. Zrcadlo a sklo se jeví dodnes jako ideální.
Jak se myšlenka zrodila
Archimédés dlouho bádal nad tím, jak bránit město a odrážet nepřátelské útoky. Poručil jednomu ze svých žáků, aby vystoupil na hradby na straně k zálivu a postavil se čelem k nepřátelskému loďstvu. Žák pak určil vzdálenost mezi svou polohou a polohou nepřátelských lodí. Na určené místo a v přesně daný okamžik dorazil se skupinou dobrovolníků. Přinesl zápalná zrcadla (působící vznět v závislosti na vzdálenosti). Každému muži svěřil jedno zrcadlo v okamžiku, kdy bylo slunce v místě, ze kterého bylo možno paprsky odrazit ve směru nepřátelských korábů. K velkému údivu všech vynález fungoval!
Použití paprsku smrti během druhé punské války
Během druhé punské války (válka Římanů proti Kartagincům) se Syrakusy přidaly na stranu Kartága. Poté, co Římané porazili Kartágo, byly Syrakusy velmi intenzivně obléhány v letech 214 až 212 př.n.l. Dodnes se traduje, že během tohoto obléhání Archimédés vymyslel proti nepřátelským lodím velmi účinnou zbraň spočívající v odrazu slunečních paprsků od zrcadel (leštěné štíty, výstroj), které koncentrací dokázaly zapalovat na dálku nepřátelské lodě. Nicméně roku 211 př.n.l. bylo město vypleněno, připojeno k římské provincii Sicílie a autor vynálezu zavražděn při dalším bádání. Jeho údajně poslední slova k římskému vojákovi byla: "„Žádám tě, neruš mi mé kruhy!".
Mýtus či skutečnost?
Paprsek smrti byl popsaný pouze v jednom díle, což je poněkud zvláštní. Popsal jej historik Galén v popisu plenění Syrakus. Nikdo jiný se však o této účinné zbrani nezmínil. I proto je tento nástroj často považován pouze za mýtus. Po celém světě skupiny vědců dodnes činí nejrůznější pokusy, aby jeho existenci potvrdili.
Někteří tvrdí, že to bylo skutečné, někteří naopak tvrdí, že se jedná pouze o mýtus. Legenda však přesto dodnes platí a podle ní se Syrakusy bránily útoku od roku 214 až 212 př.n.l. právě těmito paprsky smrti. Mnozí vědci ale této verzi nevěří a tvrdí, že zbraní, kterou pro obranu města navrhl Archimédés, byl parní kanón. I dnešní vědci a inženýři se domnívají, že možnost ostřelování Římanů z kanónu je mnohem pravděpodobnější než odrážení slunečních paprsků.