Poctivost se vyplácí: Nálezce pokladu Vysoké u Jevíčka dostal od kraje šokující odměnu

V červenci 2020 přišel za archeology litomyšlského muzea jistý muž s tím, že ve Vysoké u Jevíčka objevil poklad. Jen stěží si lze představit jejich nadšení a překvapení, když se z něj nakonec vyklubal vůbec největší známý mincovní depot ze 17. století.

Čtrnáct milionů korun nebo dvacet pět tažných koní

Poklad nálezce, který si přál zůstat v anonymitě, objevil naprostou náhodou 8. července 2020, když si v zemině rozryté divokou zvěří všiml několika mincí. Vyhrabal jich 227, než nález příkladně hned vzápětí oznámil archeologům. Díky tomu mají odborníci o pokladu mnohem více informací, protože znají i nálezové okolnosti.

Přečtěte si také

Archeologové vykopali 3000 let starý poklad. Jedná se o jeden z nejvýznamnějších objevů z…

27. 2. 2025

Mincovní poklad obsahoval celkem 12 zlatých a 7 088 stříbrných mincí. Nejstarší z nich pocházejí z 15. století (polský půlgroš Vladislava II. Jagella z let 1431 až 1434), zatímco nejmladší jsou datovány do roku 1671. Dnes má hodnotu čtrnáct milionů, v době, z níž pochází, by se za něj dalo pořídit stádo sedmdesáti krav, dvacet pět tažných koní, 280 ovcí nebo 1500 hus. Nejpočetnější skupinu tvořily tříkrejcary, oblíbená měna 17. století.

Byla to tehdy nejpoužívanější mince pro běžné placení,

vysvětluje Dagmar Grossmannová z brněnského Moravského zemského muzea, která vedla numismatický výzkum nálezu. 

Ze zlatých mincí převládaly nizozemské dukáty (osm kusů), dále dva dukáty z Německa a po jednom z Gdańsku a Benátek. Součástí depotu bylo také 48 stříbrných tolarů pocházejících z různých evropských mincoven, například z Čech, Benátek, Milána, Saska či Sedmihradska.

Skrytý poklad majetného obchodníka?

Podle odborníků mince postupně shromažďoval pravděpodobně bohatý obchodník, případně mohlo jít o rodinný majetek uchovávaný po několik generací. Hlavním cílem však téměř jistě bylo uchránit hotovost před rabujícími vojsky. Mince proto byly zakopány na pečlivě vybraném a pravděpodobně označeném místě, aby se k nim majitel mohl snadno vrátit. Uloženy byly ve dvou keramických nádobách a ukryty přibližně 40 cm pod povrchem.

Rabovačů se nakonec obávali i archeologové, kteří na místě prováděli výzkum. Zpráva o nálezu pokladu se totiž na Svitavsku rychle rozšířila, a tak některé mince museli doslova bránit vlastním tělem.

Kromě mincí byly při výzkumu objeveny i další předměty. Dva z nich – část srpu a štípaný nástroj – pocházejí už z pravěku. Dokládají tak, že toto vysoko položené místo (562 m. n. m.) bylo osídleno již v době bronzové.

Pro více informací o nálezu se podívejte na rozhovor s archeoložkou Regionálního muzea v Litomyšli Janou Němcovou a numismatičkou Moravského zemského muzea v Brně Dagmar Grossmannovou.

S poctivostí nejdál dojdeš

Podle zákona náleží každému nálezci historických artefaktů suma rovnající se deseti procentům hodnoty nálezu. Pardubický kraj však se však rozhodl poctivé nálezce odměňovat i nad rámec této zákonné povinnosti, a tak konkrétně nálezci z Vysoké připadlo ještě 560 tisíc navíc. Kraj, který měl v posledních letech štěstí na několik podobně významných nálezů, chce případné budoucí nálezce samozřejmě především motivovat k tomu, aby poklady ohlašovali a odevzdávali –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ stejně, jako tomu bylo v přípdě tohoto vzácného objevu, který bude mít brzy své stálé místo v Regionálním muzeu v Litomyšli.