Podkrkonošský Berlín: Kde dodnes najdeme souvislost s německou Luftwaffe
Foto: Petra Bartoňová
4 min
Pokud přijíždíte k Vrchlabí od Dolní Branné a nepokračujete směrem do Špindlerova Mlýna po obchvatu, ale zatočíte doprava a minete ceduli s nápisem Vrchlabí, ocitnete se v blízkosti točny autobusu, taktéž autobusové zastávky s názvem „na Berlíně“. Vrchlabáci, tedy alespoň ti už chvíli dospělí, znají tuto část Vrchlabí, která právě točnou začíná, jako „Berlín“.
„Bydlí na Berlíně, do Harty to projdeme Berlínem, z Liščáku je to kousek do Berlína...“, takto mluví (staro)usedlící podkrkonošského městečka, které má v současnosti něco málo přes 12 tisíc obyvatel, o části Vrchlabí, která oficiálně spadá pod Podhůří, kterému se do roku 1950 říkalo Harta.
Podhůří je obecně oblastí s příjemnou přírodou, zalesněnou krajinou a klidnou atmosférou, nachází se směrem z Vrchlabí na Hostinné. Procházky a cyklistika v této oblasti jsou oblíbené, a to i díky blízkosti Labské stezky a historickým památkám, jako je zámek v Podhůří, který má historii sahající až do 16. století a byl později upraven rodinou Krönigů.
Vrchlabí je známé jako „Vstupní brána Krkonoš“
Kde se tady vzal Berlín?
Takzvaný Berlín v Podhůří má specifickou historii, která je spojená s 2. světovou válkou, kdy se zde vytvářela nová společnost. „Dnešní součásti Vrchlabí, Berlín a Liščí kopec, patřily historicky právě pod zmíněnou Hartu,“ vysvětluje předseda Spolku pro Hartu Dušan Vodnárek, který pořádá terénní vycházky tzv. Hartecké putování do minulosti. Průvodcem bývá obvykle historik vrchlabského Krkonošského muzea Správy KRNAP Jiří Louda.
První překvapení na sebe nenechalo oři třetím ročníku putování, v červnu 2022, dlouho čekat. Už na místě srazu odhalil Jiří Louda přítomným, že Berlín se původně neříkalo celé dnešní ulici Luční, která vede údolím potoka Bělá, ale jen její počáteční části, kde dodnes stojí původní dřevostavby. Ty byly postavené ve 40. letech firmou Stolzenberg pro střední management fabriky, která rozjížděla výrobu pro německou Luftwaffe. Právě podle těchto domků se tu začalo říkat „na Berlíně“, a to přesto, že šlo o typové domky nikoli z hlavního města Velkoněmecké říše, ale od bytového družstva Neue Heimat (Nový domov) z Liberce.
Výroba pro Luftwaffe
Firma Friedrich Stolzenberg ve Vrchlabí – v místě původní papírny z roku 1667, později přádelny, známé současníkům jako továrna TOS, Labit či ARGO-HYTOS - byla během 2. světové války, konkrétně v roce 1942, zřízena jako závod zbrojního průmyslu pod německou správou. Tento závod zahájil výrobu vyvažovacích součástek pro letadla a později i součástí k řízeným střelám V2 pro německou Luftwaffe, tedy letecké síly Třetí říše.
Výroba byla součástí válečného průmyslu řízeného Německem v okupovaných územích, kde byly továrny přestavěny na produkci pro potřeby německé armády, včetně výroby motorů a dílů pro letadla. V závodě pracovalo několik set zajatých a na nucenou práci poslaných Rusů, Poláků, Francouzů, Belgičanů i Holanďanů.
Kačenčiny hory jsou jedny z nejznámějších u nás. Uhádnete, které pohoří patřilo Krakonošově nevěstě?
Nová domovina
Zmíněné bytové družstvo Neue Heimat (Nový domov či domovina) z Liberce v období druhé světové války a bezprostředně po ní bylo spojeno s osidlováním a bydlením vysídlených osob a nově příchozích obyvatel v pohraničí.
Vzpomínka na neveselou éru
Takže vrchlabský Berlín tak nese historickou stopu z období 2. světové války, kdy byla oblast významná z hlediska průmyslové výroby pro válečné účely a bydlení pro klíčové pracovníky. Místní dřevostavby dodnes připomínají tuto éru a jsou jedním z mála dochovaných prvků z této doby v regionu.