Poklad se stříbrnými platidly se našel nedaleko Plchůvek u Chocně, obsahoval i něco velmi překvapivého
Foto: kasipat / Depositphotos
Představte si, že jdete lesem nebo oblíbenou loukou, a v trávě vás něco zaujme. Přesně to se stalo v roce 2018 poctivému nálezci, který objevený poklad nahlásil a podle zákona mu také připadlo nálezné.
Vysoké Mýto je v celku nenápadné východočeské město, které leží v Pardubickém kraji. V minulosti jste jej mohli zaznamenat jako průjezdní místo pro cestující po páteřní silniční síti I/35 a také kvůli výstavbě dálnice D35. Nedaleko něj se například hloubí nejdražší tunel na celé trase této dálnice.
Město bylo založeno kolem roku 1260 českým králem Přemyslem Otakarem II. Důvod zřízení Vysokého Mýta byla důležitá role na obchodní stezce propojující Čechy a Moravu. Bylo postaveno "na zelené louce" a tak bylo možné přesně a pravidelně rozplánovat jeho půdorys. Dnes je Vysoké Mýto známé výrobou autobusů značky Iveco, která navázala na zdejší karosářskou tradici. Dvanáctitisícové město rovněž získalo věhlas konáním motoristických soutěží, ale i zachovaným historickým jádrem se starobylými věžemi a s největším čtvercovým náměstím v České republice.
Šokující poklad objevilo divoké prase
Archeologové a muzejníci dlouhou dobu tajili přesné místo i jméno nálezce, který v roce 2018 na vysokomýtsku tento poklad objevil nedaleko nedaleko Plchůvek u Chocně. Došlo k tomu nejspíše tak, že půdu okolo cenností rozhrabala divoká prasata, hledači pokladů s detektory kovů v tomto případě nebyli potřeba.
„Mince byly uloženy ve dvou nádobkách, ležely těsně vedle sebe. Uloženy byly deset centimetrů pod úrovní stávajícího terénu,“ konstatoval archeolog.
„Toto je depot z období, ze kterého nemáme mincovních nálezů mnoho. Teď ho čeká rozebrání a vzhledem k tomu, že bylo zažádáno o nálezné, tak bude zaslán do Národního muzea k vytvoření odborného posudku,“ nastínil archeolog. K rozebrání nálezu si muzejníci přizvali kamery. „Vznikne z toho zajímavý dokument, který pak kameraman nastříhá na minutovou smyčku,“ podotkl ředitel muzea Jiří Junek.
Mezi stříbrnými platidly se našla i jedna mince z roku 1671. Poklad byl ukrytý ve dvou keramických hrnkách, které nesly stopy poškození nejspíše od rypáků prasat, která půdu rozryla. Nádoby byly tak napěchované a slepené hlínou, že je musela konzervátorka opatrně rozebrat a zase slepit dohromady. Šlo to dokonce lépe, než z počátku předpokládala. V pokladu se ale žádné výrazné překvapení neobjevilo, byly zde pouze stříbrné mince, po zlaté minci či další cennosti zámožného člověka tak nebylo ani stopy.
Váha pokladu činila zhruba čtyři kilogramy a poctivý nálezce obržel zákonnou odměnu z odhadní ceny, kterou po prvotním prozkoumání stanovili odborníci. Podle Adély Holešínské, která na pokladu pracovala jako konzervátorka, končí hodně obdobných nálezů na černém trhu.