Největší přírodní katastrofa: Několik dní poté bylo i z území Česka pozorovatelné rudě zbarvené zapadající slunce
Foto: Tyke / Depositphotos
3 min
Jedna z největších přírodních katastrof v moderních dějinách lidstva – na sklonku léta roku 1883 vybuchla sopka na ostrově Krakatoa v Indonésii. Následující dny zacházelo na celé zeměkouli krvavě rudé Slunce.
Již na začátku léta roku 1883 mnoho námořníků proplouvajících Indonésií mezi Sumatrou, Jávou a Krakatoou hlásilo, že se na ostrově děje něco zvláštního. Z ostrova se nesly podivné zvuky, to jak podloží začalo pracovat a vřít, a nad třemi sopečnými vrcholy Krakatoy se vznášel oblak dýmu a popela. Ze zápisků v lodních denících a výpovědí tehdejších geologických nadšenců je zjevné, že málokdo by tehdy čekal takovou zkázu.
Ničivá spoušť a krvavé západy Slunce
Krakatoa ležela na rozhraní indo-australské a euro-asijské tektonické desky, jejichž posun byl právě zdrojem vulkanické a následné seismické aktivity. Po sérii menších výbuchů, které byly slyšet až na Jakartu vzdálenou zhruba 160 km, dne 26. srpna 1883 v odpoledních hodinách byl zaznamenán první z extrémně ničivých výbuchů na Krakatoe. Oblak popela po této erupci dosahoval až do výše 27 km nad ostrovem.
Druhý den sopka explodovala znovu, opakovaně a s ještě větší razancí. Čtvrtý, poslední a nejsilnější ze série výbuchů doprovázel vůbec nejsilnější zvuk v dějinách – exploze byla údajně slyšet až na 4 800 km vzdáleném Mauriciu a v atmosféře rezonoval ještě dalších 9 dní. Ačkoliv světová média nebyla tehdy natolik rozvinutá, výbuch neunikl mezinárodní pozornosti – ohnivý sloupec na Krakatoou dosahoval až do výšky 80 km, což mělo za následek, že několik dní poté bylo i z území Česka pozorovatelné rudě zbarvené zapadající slunce. V noci měsíc svítil modře a přes den slunce zeleně, patrně vlivem částic popela ve vzduchu. Atmosféra navíc ochladla v průměru asi o 1,5 °C a všude po světě hlásili vysoké vlny komplikující lodní dopravu. Byla to zároveň jedna z prvních událostí, které obletěly svět napříč kontinenty, a to díky existenci telegrafu.
Samotný výbuch sopky si vyžádal na 2000 obětí, dalších neuvěřitelných 34 000 lidských životů zmařily následné vlny tsunami, které s výškou až 40 metrů zaplavily všechny okolní ostrovy. Ostrov Krakatoa vlivem této události téměř zcela zmizel ze zemského povrchu.
Dítě Krakatoy neutichlo
Netrvalo však dlouho a kousek od jeho původní lokace začal postupně narůstat další ostrov – příhodně dostal jméno Anak Krakatau, v překladu „Dítě Krakatoy“. Se svým sopečným vrcholem patří i Anak Krakatau mezi dlouhodobě aktivní sopky a o tom, že převzala pomyslné žezlo po své předchůdkyni, svědčí i poměrně nedávná událost z prosince 2018, kdy pár dní před Vánoci vybuchla a vlivem následných vln tsunami zahynulo přes 400 lidí.