Rysí milostný trojúhelník: Čeští vědci odhalili, jak se samci a samice dělí o území
Foto: rudi1976 a irinashatilova / Depositphotos
Král Karpat čelí tlaku civilizace. Mezinárodní tým v čele s českými experty sledoval putování ohroženého rysa ostrovida. Jaká teritoria si chrání, potřebuje více prostoru samice, nebo samec, jak ovlivňuje rysí život fragmentace krajiny a nedostatek potravy? Studie představila, jak rysi migrují přes hranice Česka, Slovenska a Polska, a navrhla jejich mezinárodní ochranu.
Karpaty jsou domovem pro více než 2 000 jedinců druhu rys ostrovid, což z místa činí pro tuto šelmu klíčovou oblast v Evropě. Vědci z České republiky, Slovenska a Polska sledovali v letech 2011 až 2022 třicet pět rysů pomocí GPS obojků, aby zjistili, jak lidská činnost ovlivňuje jejich život, napsal populárně-vědecký portál Science in Poland.
Rys ostrovid (vědecký název Lynx lynx, anglicky Eurasian lynx) je středně velká kočkovitá šelma přirozeně se vyskytující v Eurasii. Patří do podčeledi malé kočky a do čtyřdruhového rodu rys. Je největší kočkovitou šelmou Evropy a řadí se mezi druhy chráněné Bernskou konvencí. Podle českých zákonů náleží mezi silně ohrožené a chráněné druhy, které nelze lovit.
Nosorožci, sloni nebo levharti - nejen tito zástupci zvířecí říše dnes patří k těm nejvíce ohroženým
Tento druh velkých dravých koček je v Karpatech ohrožený kvůli narušování jejich životního prostředí, především vlivem lesního hospodaření, urbanizace a rozvoje dopravní infrastruktury. Jak místní rysi reagují na změny v krajině způsobené člověkem, popsali středoevropští přírodovědci ve studii byly zveřejněné v prestižním časopise Scientific Reports.
Neznají hranice
Středoevropská studie ukázala, že samci rysů potřebují větší území než samice, a to v průměru 283 km² oproti 148 km². Samice s mláďaty se pohybují na ještě menším prostoru, kolem 78 km². Mladí rysi po opuštění matky migrují na vzdálenosti 12 až 90 km a často překračují státní hranice.
Velikost rysích teritorií ovlivňuje především množství srnčí zvěře – čím více potravy, tím menší území rysi potřebují. Naopak, hustá silniční síť a fragmentace krajiny vedou ke zvětšování teritorií. Rysi jsou věrní svým stanovištím, teritoria dospělých samců se překrývají minimálně a vzdálenosti mezi jejich centry aktivity jsou značné. Individuální domovské okrsky samců a samic se překrývaly mnohem více a tato tendence se zvyšovala v zimě, v období páření rysů.
Výsledky studie jsou klíčové pro tvorbu společných přeshraničních programů na ochranu rysů, což je v souladu s cíli Karpatské úmluvy.