Skrytý ráj, který Češi přehlížejí. Zahraničí ho oslavuje, my o něm skoro nevíme
Na území České republiky bychom našli spoustu míst, která jsou pro místní obyvatele vlastně skoro neznámá, ačkoliv jsou v cizině doslova vynášená do nebes. Jedním z takových míst jsou tzv. Jizerskohorské bučiny.
Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny
Když se řekne Jizerské hory, řada lidí si představí lyžařská střediska nebo třeba výrobu bižuterie v Jablonci nad Nisou. I pro letní dovolenou se jedná o velmi zajímavou lokalitu, což by potvrdila jistě i celá řada Čechů. Na druhou stranu, kromě místních obyvatel by asi jen málokdo věděl, co přesně se ukrývá pod pojmem Jizerskohorské bučiny.
V roce 1999 se spojilo sedm bučinných rezervací, konkrétně tišina, Paličník, Frýdlantské cimbuří, Štolpichy, Poledník, Stržový vrch a Špičák. Vznikla tak jedinečná rezervace, která se kromě zajímavých skalních útvarů může chlubit především unikátním lesním podrostem, který se vyvíjí bez zásahu člověka.
Význam tohoto území je natolik zásadní, že se Jizerskohorské bučiny staly v roce 2021 vůbec první českou lokalitou, která byla zařazena na seznam přírodního světového dědictví UNESCO. Svědčí to o tom, že si odborníci v zahraničí uvědomují mimořádnost této lokality. Češi o ní přitom prakticky neví. I lidé, kteří rádi přijíždějí do Jizerských hor za jejich přírodními krásami, mnohdy ani netuší, že nějaká rezervace Jizerskohorské bučiny existuje, natož aby věděli, že je památkou UNESCO. Tento fakt ale naopak láká mnoho zahraničních turistů.
Krásy Jizerskohorských bučin
Pro návštěvníky je určena především turistická stezka procházející skrze rezervaci. Okolo ní je celá řada zajímavých skalních útvarů, z nichž tím vůbec nejzajímavějším je tzv. Hlava gorily. Pozorovat lze samozřejmě i samotný les s převahou bučin, kterých u nás mnoho není. Stezka je také lemována nejrůznějšími informačními panely nebo doplňky jako je maketa stromu, v níž se lze seznámit s životem ptáků.
Oblast má ale i zajímavou historii sahající až do 14. století, kdy se zde začaly objevovat první stálejší osídlení. Dalším zajímavým obdobím bylo 19. století, kdy se zde rozvíjel průmysl. Smutnou kapitolu našich dějin zase připomíná opevnění ze třicátých let minulého století. I to do Jizerskohorských bučin zasahuje. Nezapomíná se zde ale ani na děti, pro které jsou připraveny třeba masky šelem, které zde dříve žily. Tu hlavní roli ale přesto hraje současná příroda a její jedinečný význam. Zahraničí jej již odhalilo, teď je řada na nás.