Staří Egypťané si uměli užít svou sexualitu mnohem více než my
Foto: mountainpix / Shutterstock
Dokážete si představit, jak mohl probíhat sexuální život ve starověkém Egyptě? Možná vás překvapí, kolik společných bodů se současnými projevy vášně zde lze najít a v jakých aspektech vnímání sexuality se tehdejší doba značně odlišovala.
Moderní společnost má často mylnou podivnou představu o tom, že dávné civilizace byly v oblasti sexu mnohem konzervativnější než dnes. Pokud nám však historie něco říká, pak to, že lidé mají v současnosti v oblasti sexu značné zábrany. Dnes se o různých podivuhodných praktikách v ložnici dozvídáme spíše z titulků novin, kdy se vše děje za zavřenými dveřmi. Naši předci byli v tomto ohledu mnohem otevřenější. A staří Egypťané jsou toho skvělým příkladem.
Vyobrazení sexu
Dobrým odrazovým můstkem pro průzkum sexuality daného národa je průzkum umělecké tvorby. V dochovaných egyptských dílech je samotný akt jen zřídkakdy explicitně popsán. Naopak bývá mnohdy jen naznačen. Důvodem může být skutečnost, že umělecká díla byla vystavena na viditelném místě, např. v hrobkách a chrámech. Možná se tak Egypťané v úctě k duchovnu zkrátka vyhýbali jakékoli formě znesvěcení. Řešení se pak nabízelo ve formě eufemismů. Klasickým příkladem je obraz, na němž je egyptský král Tutanchamon zobrazen, jak manipuluje se svým lukem. Vedle něj stojí jeho žena s připraveným šípem, zatímco Tutanchamon je připraven vystřelit. To je příznačné, protože ve staroegyptštině je slovo „střílet“ synonymem pro ejakulaci. Na obrázku tak nemuselo jít nutně o Tutanchamona cvičícího se v lukostřelbě.
Turínský erotický papyrus byl možná prvním erotickým magazínem
Kromě ukázek tehdejších oplzlých graffiti se do dnešní doby dochoval také tehdejší Playboy. Zmíněný Turínský erotický papyrus pochází z doby kolem roku 1150 př. n. l., ale byl objeven až na počátku 19. století. Dnes je označován jako první pánský časopis na světě. Turínský papyrus zachycuje směs lidí, zvířat nebo obojího v řadě různých sexuálních aktů a poloh. Zdá se, že se historici nemohou shodnout na účelu tohoto dokumentu. Někteří tvrdí, že jde o satirické dílo, jiní jsou přesvědčeni, že se jedná o prvoplánovou pornografii. Účel tohoto staroegyptského Playboye tak zůstává i dodnes tajemstvím.
Staroegyptský přístup k panenství
Společným rysem novějších dějin je určitá posedlost panenstvím a čistotou. Pro starověké Egypťany však bylo panenství naprosto nepodstatnou záležitostí a ztráta panenství nebyla žádnou překážkou. Pro lidi bylo zcela normální mít sex před svatbou. Pokud jste byli mladí a svobodní, mohli jste se vyspat s kýmkoli, kdo se vám líbil. S jednou výhradou. Druhá strana musela být také svobodná. Staří Egypťané se možná nestarali o sex před svatbou, ale jakmile jste měli vážný vztah, cizoložství bylo nepřípustné. Lhostejnost vůči panenství pak podtrhuje skutečnost, že ve staré egyptštině neexistovalo slovo pro pannu či panice.
Otázka sebeukájení
Další zábranou, která ve starém Egyptě neexistovala, byla masturbace. Podle tehdejší víry totiž nebylo toto téma ve společnosti tabu. Egypťané navíc věřili, že masturbuje i božstvo. Egyptské náboženství totiž hlásá, že první Bůh (Atum/Ra) stvořil ostatní bohy právě ze svého chámu. Není tedy důvod předpokládat, že mužská masturbace by měla být něčím pohoršujícím. U ženské masturbace se názory historiků liší. S ohledem na otevřenost Egypťanů však nejspíš nebyl problém ani v této sféře sexuality. Ženské sebeukájení je navíc zachyceno i na zmiňovaném Turínském erotickém papyru.
Postoje k homosexualitě ve starém Egyptě
Zdá se, že se ležérní přístup k sexu ve starověkém Egyptě pravděpodobně, alespoň do určité míry, vztahoval i na sexuální orientaci. Egyptská společnost se obecně jeví jako heteronormativní. Očekávalo se, že se lidé budou brát mladí, a až budou připraveni, začnou plodit děti. Manželství se bralo vážně a velké rodiny byly běžné.
O homosexualitě ve starověkém Egyptě nemáme mnoho informací, ale z toho, co máme, vyplývá, že postoj k homosexualitě byl podobný jako ve starověkém Řecku. Nebyla tedy ničím, za co měly padat kruté tresty. I zde však panoval onen omezený jednostranný pohled – nebylo nic špatného na tom být aktivním partnerem, ale na pasivního partnera se pohlíželo s despektem.
Přestože starověcí Egypťané mohou na první pohled působit jako nespoutaní sexuální ďáblové, vše dovoleno nebylo. Odsuzovali tak například nelidské zacházení či nekrofilii. Existují také důkazy, že jejich přístup k cizoložství byl poněkud nejednotný. Ženy měly mít stejné postavení jako muži, ale nepřekvapivě se zdá, že pro manžela bylo přijatelnější obcovat mimo domov než v případě, že tak činila manželka. Nikoho asi nepřekvapí ani fakt, že čím bohatší člověk byl, tím méně byl za své činy souzen a odsuzován.
Celkově se můžeme ze staroegyptského přístupu k sexualitě poučit. Přijali fakt, že lidé jsou v jádru bytosti vášně. V této ideologii měli navíc podporu náboženství. Sex byl božskou a krásnou, ale zároveň také běžnou součástí každodenního života. Před tisíci lety Egypťané považovali za samozřejmost právě ty svobody, za které mnozí lidé bojují i dnes. Mnohé z moderních předsudků tehdy vůbec neexistovaly. Je tedy otázkou, zdali nenastal čas poučit se z vlastní historie a změnit náš pohled na řadu aspektů, které dnes rozdělují společnost.