Zavšivený Egypt: Krásné vlasy Kleopatry a faraonů? Omyl. Všudypřítomné vši nutily bohaté i chudé holit se od hlavy k patě
Foto: Lawrence Alma-Tadema / Public domain, Wikimedia commons
4 min
Pokud jste o tom ještě neslyšeli, vězte, že je to pravda. Starověcí Egypťané, ano, i ti z vyšších společenských vrstev, se potýkali s velkým problémem, který jim způsobovaly vši. A holení vlasů a ochlupení bylo tím pádem jedním ze způsobů, jak se tohoto nepříjemného parazita zbavit.
Většina starověkých Egypťanů měla po celý život vši, prakticky až do smrti - a díky tomu je možné, že archeologové objevili malé parazity ve vlasech tehdejších obyvatel Egypta prostřednictvím jejich mumifikovaných těl.
Vlasy byly ve starověkém Egyptě symbolem. A přestože se Egypťané holili, vlasy pro ně měly velký symbolický význam. Byly spojeny s plodností a životní silou, a byly tedy symbolem vitality. Lidské vlasy hrály také důležitou roli v kulturní identitě. Signalizovaly pohlaví, věk, postavení a roli ve společnosti a nesly také erotický, náboženský a magický podtext.
Hygiena a boj s vešmi
Egypťané používali různé kosmetické přípravky k péči o vlasy a paruky. Přesto se v teplém a vlhkém klimatu starověkého Egypta množily vši, a to velmi snadno. Holení bylo účinným způsobem, jak omezit jejich výskyt. Z předdynastické doby se dochovaly dřevěné i kostěné hřebeny jednostranné i oboustranné. Používaly se k odstranění nečistoty z vlasů ale i hnid vší, které mohly přenášet skvrnitý tyfus.
Ve starém Egyptě muselo být hodně plešatých jedinců...
Staroegyptské prostředky proti vším
Tehdejší obyvatelé Egypta vynaložili mnoho sil k hubení všudypřítomných vší. Obyčejní lidé jako „lék" konzumovali speciální směs zahřáté datlové moučky s vodou a následně vyzvrátili. Jiní věřili, že několikadenním potíráním pokožky hlavy přípravkem z vody, octa, skořicového, rozmarýnového a terpentýnového oleje parazity „udusí". Královské ani kněžské hlavy nebyly ušetřeny, kněží (a ti „osvícenější") si jednoduše holili celé tělo. Potom si nasazovali krásné ozdobné pokrývky hlavy a jedinečné paruky, aby ukázali prosperitu a moc. Dodnes kopírovaná staroegyptská „móda“ tak paradoxně vznikla jako způsob, jak zahnat vši.
Vši jsou s člověkem spojeny hluboko do historie, důkazy pocházejí až ze starověku.
Vlastimil Vondruška v knize Intimní historie: od antiky po baroko popisuje tehdejší hygienické postupy takto: „Kánon módy doby faraonů říkal, že se vše má podřídit zásadám čistoty. Ale protože v podmínkách nedostatečné hygieny napadaly vlasy vši, mnozí Egypťané si hlavy pečlivě vyholovali, zvláště kněží. Herodotos napsal, že egyptští kněží si holili celé tělo každý třetí den, aby na sobě neměli při bohoslužbě žádnou veš ani jinou nečistotu.“
Holení a paruky
Sociální status
Protože Egypťané nechtěli chodit na veřejnosti bez vlasů, brávali si zvláště ve společnosti na vyholené hlavy paruky a to nejen ženy, ale i muži. Holení hlavy a nošení paruk bylo také otázkou prestiže. Paruky byly často zdobené drahými kameny a zlatem a symbolizovaly bohatství a vysoké postavení v egyptské společnosti. Propracované paruky, dovedně vyrobené z lidských vlasů, které byly cenným artiklem egyptské barterové ekonomiky, si mohli dovolit jen bohatí a fungovaly jako vizuální signál společenského postavení jejich majitele.
Náboženské důvody
Někteří kněží provozovali holení jako součást svých rituálů a jako symbol čistoty.
Ochrana před sluncem
Paruky mohly sloužit také jako ochrana hlavy před spalujícím egyptským sluncem. Měly funkci jakési „čapky", která chránila nejen před hmyzem, především všudypřítomnou vší vlasovou.
Jaké paruky nosili?
Jaké paruky byly zrovna v módě, určovali vlásenkáři, kteří paruky vyráběli. Egypťané si vyráběli paruky z různých materiálů, jako byla lidská vlna, zvířecí chlupy nebo rostlinná vlákna. Paruky byly často barveny a upravovány do různých tvarů a stylů. Představovaly také nedílnou součást pohřebních obřadů a pohřbívaly se spolu s jejich majiteli.