Tajemná vesnice v Česku ignoruje letní čas. Obyvatelé se řídí podle slunce

V malé české vesnici se čas neřídí hodinami, ale sluncem. Obyvatelé zde ignorují letní čas a místo toho sledují sluneční hodiny, které zdobí domy i veřejná prostranství. Tradice, kterou započal místní malíř, se tak stala symbolem celé obce.

Vesnice Rouské vám možná dodnes nebyla známa. Leží v hloubi Moravy, v okrese Přerov a na první pohled nevypadá nijak výjimečně. Tato víska se ale stala unikátem v rámci České republiky, možná i Evropy. Obyvatelé Rouského totiž nezapomněli na starodávný způsob měření času a řídí se sluncem. V době, kdy většina světa slepě následuje letní a zimní čas, zde mají lidé oči upřené na sluneční hodiny.

Přečtěte si také

Tajemná česká vesnice, kde se zastavil čas: Lidé zde žijí jako před 100 lety a turisté tomu nemohou…

24. 3. 2025

Stará tradice zde žije i v moderních dobách

První takové hodiny si umístil na svoji chalupu akademický malíř Jaroslav Kapec, a hned dvoje, takzvané „párové“. Na čelní stěně ukazují čas od 6 do 14 hodin. Na štítu pak od 15 do 18. Další dvoje ve stejném stylu pak přidal na svůj rodný dům i Milan Sehnal. Když se v roce 2009 opravoval obecní úřad, přišel pan Sehnal, který v té době vykonával funkci místostarosty, s nápadem udělat sluneční hodiny na fasádě obecního úřadu.

Namalování slunečních hodin na průčelí domu není vůbec jednoduché, musíte mít totiž přehled o případném stínění prostoru během roku, azimutu stěny i přesné poloze místa. I přes tyto složitosti ale v obci vznikly i další hodiny, místní obyvatelé se tak právem řadí mezi "světové průkopníky".

Ignorují letní čas?

Ačkoliv se může zdát, že Rouské zcela ignoruje zavedení letního času, realita je o něco složitější. Občané samozřejmě vědí, kolik je „oficiálně“ hodin. Nicméně při běžném denním režimu se více než jinde řídí světlem a tím, co ukazují sluneční hodiny. Vrací se tak k tradicím, které mohly být dávno zapomenuty. Jejich postoj také odráží debatu, která se poměrně pravidelně otevírá i na české a evropské úrovni, tedy téma střídání času.

Podobné příklady existují i jinde ve světě. Známým případem je norské městečko Sommarøy, kde se lidé rozhodli „zrušit čas“ kvůli extrémním světelným podmínkám. V létě tam slunce nezapadá 69 dní a v zimě naopak vůbec nevychází. Místní tak upřednostňují vlastní biorytmy před pevně stanovenými časovými pásmy