Takto probíhá zrychlení evoluce u ovoce a zeleniny: Vědci se snaží připravit rostliny na nadcházející změny klimatu
Foto: AndrewLozovyi / Depositphotos
Teploty se nezadržitelně mění. Když má být teplo, je mnohem tepleji, a když má přijít zima, buď je mírná, nebo je mnohem mrazivější. Vědci proto soustavně pracují na způsobu, jak rostliny připravit na nevyhnutelné – extrémní teplotní podmínky.
Proč je vyšší odolnost důležitá
Nejen ovoce a zelenina, ale například také rýže či obiloviny. Tyto rostliny tvoří nedílnou součást našeho jídelníčku po celém světě. Zemědělci již po celá tisíciletí dělají vše pro to, aby nám vypěstovali co nejlepší potraviny a učinili je odolnějšími.
Problémem je nyní změna klimatu. Ty mohou zcela zahubit rostliny, které jsou nám užitečné. Vědci se proto snaží zjistit, jak je učinit o něco odolnější. A věří, že se jim podaří. Jsou na dobré cestě, a to díky rostlinám cizrny, které se vyznačují přirozenou odolností proti teplu. Nyní se zaměřují na banány a ananas, ale také na určité odrůdy jablek. V budoucnu se budou zaměřovat také na jiné druhy ovoce a zeleniny. Jaké jsou jejich výsledky?
Nebezpečí změny v klimatu je největší v Austrálii
V současné době hrozí největší nebezpečí právě australským rostlinám. Austrálie se již několik let potýká s největší změnou klimatu, vedra tam začínají být neúprosná. Vědci si proto uvědomili, že se musí snažit více, než klimatické změny dolehnou na celý svět.
V Austrálii jako by se počasí zbláznilo. Jsou velká vedra, která jsou doprovázena četnými požáry, a jakmile nastane období deště, hrozí četné záplavy. Nic z tohoto rostlinám neprospívá. Vědci při vymýšlení způsobu, jak rostliny zodolnit, proto hledí nejen na možné sucho, ale také na vytrvalé deště.
Ovoce a zelenina jsou hlavním zemědělským odvětvím Austrálie a nyní zaznamenává velké ztráty. Jakmile budou zimy o něco teplejší, mohou uhynout stromy a očekává se nižší úroda jablek, hrušek, třešní a ořechů. Stromy, které je plodí, totiž v chladu a mrazu spí, regenerují.
Nejen tropické ovoce bude zachráněno
Zemědělci ve spolupráci s vědci zkoušejí nové metody, jak úrodu zachránit. Jednou z těchto metod je i sekvenování celého genomu. Vědci se zaměřují na genetickou stránku věci.
V genomu stromu jsou zakódovány různé genetické informace, a jednou z nich je odolnost proti nepříznivým podmínkám. My nyní zkoumáme, jak nám to může pomoci v našem poslání. Můžeme se zaměřit na vlastnosti, jako například toleranci vůči teplu nebo i vůči suchu. V budoucnu budeme moci měnit genetický kód k našemu obrazu a výsledkem budou zdravější a odolnější stromy,
shodují se vědci, kteří zkoumají do hloubky, jak informace obsažené v genomech fungují.
U již zmíněné cizrny již vše dekódovali, a tak vědí, které geny jsou zodpovědné za vyšší odolnost vůči vedrům. Cizrnám totiž nevadí teploty kolem 38 °C. Jakmile se vědcům podaří tyto geny přenést do ostatních rostlin, klimatické změny by mohly přestat představovat problém alespoň v zemědělské oblasti.
Vědci ale zdůrazňují, že vše potřebuje svůj čas, že se nemůžeme rozhodnout, že něco nějak bude, a ono to mrknutím oka začne fungovat. Čeká je mnoho práce, než přijdou na způsob, jak zasadit geny do DNA stromů, aby byly přijaty.
Jak určití lidé zkoušejí přinést ostatním více jídla během změny klimatu, se můžete dozvědět například v tomto videu.