Strašlivá legenda stále rezonuje na karibském ostrově Tobago. Těhotné se musejí mít na pozoru
Foto: NeonShot / Depositphotos
Tobago je ostrov plný pověr a folklóru. Příběhy se předávají z generace na generaci ústním podáním nebo prostřednictvím tance, písně, divadla a hudby. Tobažský folklór je převážně afrického původu s příchutí francouzských, v menší míře španělských a anglických vlivů. Převážně se jedná o africké pohádky, z nichž mnohé na ostrov přinesli otrokáři, ale i jiné národy, které kdysi ostrov ovládaly.
V souladu s dobře rozpoznanými africkými rysy je obraz plný barev a zdobený bohatstvím detailů. Náboženské nebo polonáboženské kulty afrického původu nepochybně přispěly velkou měrou k tomu, že se ostrovnímu folklóru; mnohé nadpřirozené folklórní postavy mají vlastnosti, které jsou shodné s charakteristikami nadpřirozených lidových postav, které se pojí s africkými božstvy. Ve skutečnosti je velmi obtížné stanovit hranici mezi přísně náboženskými prvky a tím, co lze označit za „legendární tradice“.
Domorodce karibských ostrovů Kolumbus „vyprodal po čtyřech pesos za kus“. Zbytek nechal roztrhat psy
Pověry se projevují také prostřednictvím jídla, řemesel, tradiční medicíny a her. Mnohé z těchto pověr a folklóru používali afričtí předkové Tobaga, aby se vyrovnali s drsnou realitou života v otroctví.
Způsob, jakým lidé žijí, sdílí společné historické názory, které spojují africké a karibské tradice. Mezi Afričany a jejich kulturou a historií existují vazby, které Karibik uznává a které souvisejí s obchodem s otroky. Charakteristické tradice Afričanů se vyvinuly v průběhu času, například jejich tanec, jídlo a hudba. To je udržovalo při smyslech a udržovalo jejich tradice naživu, protože byli násilím odvedeni ze svých domovů, aby žili nový život.
Strašná legenda o churile
Na místních těhotných ženách se přiživují „churile“, pomstychtivé přízraky truchlících žen, které zemřely při porodu nebo spáchaly sebevraždu během těhotenství. Jsou oděné v bílém, kvílejí do noci a nosí nenarozený lidský zárodek, který křičí a dožaduje mléka. Říká se, že churile posedne svou oběť a vyvolá u ní potrat, aby mohla zárodku vypít krev….
Tento karibský či konkrétně tobažský přízrak je také známý jako „churile, churail, churel nebo choorile“. Je to duch ženy, která zemřela při porodu nebo v těhotenství. Drží věčný smutek za ztrátu dítěte a v noci chodí po okolí jako postava v bílém, s dlouhými neupravenými vlasy a naříká pro své dítě.
Pláč dítěte jako kočičí mňoukání
Podle některých verzí zemřelo i dítě, podle jiných je naživu. Ženskou postavu je však vidět, jak nese v náručí dítě, které pláče pro mléko, jež ona nikdy nemůže vyprodukovat. Mnozí přirovnávají zvuk plačícího dítěte ke kočičímu mňoukání.
Churile má tendenci ze žárlivosti lovit jiné těhotné ženy, snaží se je ovládnout a říká se, že je příčinou potratů a pláče dětí. Obětí jejich přízračné zášti se stávají i manželé, kteří své těhotné ženy před smrtí podváděli nebo je za života týrali, zejména pokud se nedokážou postarat o dítě (děti), které po sobě churile zanechala.
Různé podoby
Churile bývá často zobrazována jako naříkající žena v bílém, ale bývá také popisována jako žena s groteskními rysy, například s nohama obrácenýma dozadu nebo s hlavou vzhůru nohama. Lze ji potkat na osamělé cestě, samozřejmě v blízkosti hedvábné bavlny, ale většinou v okolí rodiny, kterou ztratila, nebo v blízkosti těhotné ženy či novorozence, které pronásleduje.
Jak se před churile bránit?
Churile se vyhýbá vodě a přechod přes řeku je jedním ze způsobů, jak se jí vyhnout. Také je vždy dobré zkontrolovat plačící dítě, protože churile má vždycky něco za lubem.