Unikátní poklad na Svitavsku přesahuje hodnotu 10 milionů korun, nálezce si zachrochtal, doslova
Louka, která se nachází u Vysoké u Jevíčka skrývala stovky let poklad, který byl nalezen poměrně nedávno. Roku 2020 zde rozryla divoká zvířata půdu, čímž odkryla nečekaný nález.
S poklady se většinou setkáváme jen v pohádkách. Zákony v České republice přisuzují vlastnictví pokladů ukrytých v zemi kraji, ve kterém jsou hmotné věci nalezeny. Ne vždy jsou však nálezci poctiví. V případě pokladu ze Svitavska tomu tak bylo.
Úplnou náhodou 8. července 2020 našel nálezce v zemině, která byla rozryta divokou zvěří 225 mincí, zlomky nádoby a také pozlacený prsten. Věci nálezce našel při své tradiční procházce na louce za obcí. Svůj nález si však nenechal pro sebe a zachoval se velmi odpovědně. Ještě téhož dne vše ohlásil archeologickému oddělení Regionálního muzea v Litomyšli, aniž by na místě začal kopat. Díky tomu disponují odborníci nálezovými okolnostmi, které o unikátním nálezu přinesly více informací. Na místě se tak okamžitě rozjel archeologický průzkum, který trval až do 6. října téhož roku.
Počtem mincí je poklad jeden z největších nalezených na území republiky. Děkuji nálezci, který se choval v intencích zákona
řekl pro českou televizi vedoucí odboru kultury a sportu krajského úřadu Milan Novák.
Růzonorodost pokladu
Množství a různorodost nálezu byla překvapivá i pro archeology a numismatiky. Celkem napočítali 7099 mincí. Dle všeho šlo o bohatství, který si na toto místo někdo uložil. Mohlo se jednat o jakousi "osobní pokladu". Mince mohl vlastnit nějaký šlechtic nebo církevní hodnostář. Uložil je do dvou nádob, vykopal dvě jámy, které vyložil kamenivem. Zjistit přesně, o jakého majitele se jednalo se již pravděpodobně nikdy nepodaří.
Vůbec nejstarší mincí byl půlgroš Vladislava II. Jagella z let 1431–1434. Další mince byly většinou z období konce 16, století až z 60. let 17. století. Zemi v té době ohrožovaly neustálé nájezdy Turků, kteří pobývali v Uhrách. To mohl být důvod, proč se majitel mince rozhodl raději zakopat. Nález se dále skládá z drobných ražeb a tříkrejcarů, které byly v té době běžným platidlem. Součástí pokladu byly také soukromé ražby, a to například mince Albrechta z Valdštejna.
Hodnota pokladu
Dnes nález může dosahovat kulturně-historické hodnoty až 10 milionů korun. Pokud bychom hodnotu pokladu přepočítávali na věci, které se daly pořídit tehdy, šlo by například o pětadvacet tažných koní nebo sedmdesát krav. Šťastlivec, který nalezl tento největší dochovaný poklad mincí na historickém území Moravy byl odměněn částkou 560 tisíc korun.
Mincovní poklad byl vystaven v regionálním muzeu Litomyšl na Svitavsku. Dnes není samozřejmé, aby se nalezené poklady dostaly do muzejních sbírek, protože z poslední doby známe případy, kdy mince skončily na černém trhu. Byly tak rozprodány kus po kuse. Například z boskovického pokladu zbyla pouze torza a mince zůstaly nezdokumentované. Po výstavě numismatici odvezli poklad do Brna, kde jej následně dokumentovali. Katalog mincí rozdělili na dvě části, a to na katalog zlatých ražeb a katalog stříbrných ražeb.
Nezbývá než doufat, že bude nějaký poklad brzy zase objeven a obohatí tak kulturní a historické bohatství naší země.