Jazyk zvířat bude brzy rozluštěn: Vědci nyní využívají AI, aby se naučila jazyk kytovců a převedla ho na lidskou řeč
Foto: PinkBadger / Depositphotos
Umělá inteligence dokáže divy, ale stále je ve fázi vývoje. Jen málokdo z nás ale předpokládá, že nám jednou v budoucnu dokáže překládat, co si mezi sebou říkají zvířata nebo co říkají nám. Vědci to zkoumají nyní u kytovců, například velryb.
Projekt CETI, který zkoumá myšlenky velryb
Jaké by to bylo, rozumět řeči zvířat? Projekt CETI vznikl, aby se pokusil rozluštit tuto záhadu, která nás trápí po celá tisíciletí. A zdá se, že vědci pracující na tomto projektu se posouvají vpřed. Jejich dlouholetá práce spočívá v hledání vzorců, které by vedly k rozluštění významu jednotlivých slov. Celých deset let studovali zvuky, které vydávají velryby, aby začali rozumět jejich řeči. AI se jim následně stala nepostradatelným pomocníkem. A není divu. My se spoléháme na určité vzorce, které jsou neměnné.
Víme, že při studiu angličtiny se musíme naučit jinou výslovnost, která je mnohdy záludná a vymyká se všem pravidlům, která jsme se dosud naučili, při studiu japonštiny se musíme naučit tři psací systémy, v čínštině se mění význam slov podle toho, jak něco říkáme a musíme tudíž klást důraz na tóniny, a například v turečtině záleží hlavně na příponách, abychom se jazyk naučili ovládat. Společné je to, že se lze ten který jazyk naučit. Ale jaká jazyková pravidla používají zvířata? To nikdo z nás neví.
A tak vznikl projekt CETI, který studuje jazyk kytovců, zejména velryb. Abychom se totiž naučili jejich jazyk, musíme pochopit, jakým způsobem přemýšlejí. A jak výzkum pokračuje?
Je to něco jako binární soustava, znalí jí rozumějí, ale laici nedokážou najít souvislost,
nechal se slyšet pan Gruber, jeden z výzkumníků, na otázku, proč se tolik zajímá o komunikaci kytovců.
Existuje databáze slov kytovců
A existuje pán, který si ji vede. A už toho také mnohé zjistil. Sice rozluštil pouze několik slov, ale zato dokáže předvídat, co velryby (ale také jiní kytovci) sdělí příště, jakmile vydají zvuk, který mu je již známý. To dokazuje, že stejně jako v případě učení se lidským jazykům, i zde platí, že je jednodušší naučit se celé věty než se snažit z nich vyjmout jedno slovo a jeho význam hned napoprvé.
Vědci rovněž zjistili, že velryby během rozhovoru gestikulují, podobně jako my, když se snažíme poukázat na jedno místo, když říkáme například „tam“. Kytovci spojují určité zvuky s určitými pohyby, což by mohlo zejména umělé inteligenci pomoci rozluštit význam zvuků. Sami znalí vědci, když testovali tento návrh, po určitém výcviku dosahovali 99 % pravděpodobnosti, že podle zvuků a pohybů uhodnou, jaký pohyb bude následovat příště.
Nejen kytovci, ale i opeřenci si mají co povídat
Podobným způsobem lze předvídat, o čem si povídají opeřenci. Dokonce existuje odvětví ekologie, které se tímto oborem zabývá. Určití vědci mají výjimečnou schopnost naslouchat zvukům a odlišit je od zvuků velmi podobných. Tomuto oboru se říká bioakustika. Ptáci jsou velmi častým cílem těchto vědců, protože na jejich zvucích se lze dobře procvičit, přestože patříme mezi laiky. Chce to prý jen trpělivost.
Mají velryby svá jména?
Vědci, kteří se touto problematikou zabývají, říkají, že velryby opravdu mají svá jména, která jsou využívána, nejen když se velryby potkají, ale rovněž pokud se po určitém jedinci shánějí a nevidí ho, podobně jako sloni či opice.
Vědec Gruber se k tomu staví s nadhledem:
Než pochopíme jazyk velryb, chvilku to potrvá. Jsme jako velrybí mláďata, která se jazyk teprve učí,
směje se a doufá, že AI nám v tomto ohledu bude opět velmi nápomocná.