Dá se na tom zbohatnout? aneb Na co se nejčastěji ptá veřejnost, když vidí archeology při výzkumech
V sobotu 12. října se konal již jedenáctý Mezinárodní den archeologie. Je to svátek slavený každoročně vždy třetí sobotu v říjnu, při jehož příležitosti archeologové připravují společenské a kulturní akce pro širokou veřejnost. Seznamují s výzkumnými metodami a prezentují cenné objevy. V České republice se poprvé konal v roce 2014.
Archeologie je vědou, která se s pomocí hmotných pramenů snaží získat co nejvíce informací o lidské minulosti. Pomáhá archeologům objasnit, kdo jsme, odkud pocházíme a jak se vyvíjela naše kultura. Minulost totiž není uzavřenou kapitolou. Řadu dávných objevů, vynálezů, výrobních postupů či materiálů využívá lidstvo dodnes a mnoha „aktuálním" problémům již dříve několikrát čelilo.
Archeologové tedy zkoumají předměty (artefakty), které lidé vytvořili, ale i další materiál, který po sobě zanechali: například architekturu nebo kosterní pozůstatky. S jejich pomocí se snaží nahlédnout do života zaniklých lidských společností, odhalit tajemství jejich vzniku, vývoje i důvody jejich zániku, popisuje gró práce archeologů publikace Filozofické fakulty Univerzity karlovy v Praze s názvem Archeologie.
Archeologové: Záchranáři minulosti
Archeologické nálezy pomáhají odhalit běžný život i myšlení našich předků. Můžeme se díky nim dozvědět, jak vyrůstaly a s čím si hrály děti v minulosti, co lidé dříve jedli, jak na tom byli se zdravím, kde bydleli, čemu věřili a jak vnímali svět kolem sebe. I jediný keramický střípek někdy dokáže vyprávět zajímavý příběh z dávných časů: zjistíme, z jaké nádoby pocházel, kdo a jak ji vyrobil a k čemu ji používal, představili archeologové význam své práce veřejnosti.
Co zajímá veřejnost, když vidí archeologa při práci?
- Zdaleka nejčastější, a samozřejmě nejlogičtější, otázkou laiků, kteří vidí archeologa při „výkopech“ je tato: Co tu hledáte? Odpověd archeologů je následující: „Informace o životě lidí z minulosti. Jsou obsaženy ve věcech a situacích, které po sobě zanechali.“
- Archeologa vždy pobaví, při četnějších dotazech tohoto typu možná i trochu nadzvedne, otázka: To jsou kosti z dinosaura? Odpověď vždy zní: „Dinosaury se zabývá paleontologie, archeologie zkoumá pouze pozůstatky lidské kultury. Člověka navíc od období dinosaurů dělí přibližně 60 miliónů let.“
- Laik pasoucí po senzaci se většinou zeptá: Co jste našli nejvzácnějšího? Odpověď archeologů jej asi příliš neuspokojí, ale povětšinou zní takto: „Hodnota nálezů se nedá vyčíslit penězi. Jejich cena spočívá v bohatství informací o životě našich předků.“
- Další logickou (ne však pro archeologa) otázkou je: Už jste našli nějaké zlato? Odpověď na tuto otázku dokáže laika třeba i zklamat: „Zlato nepatří k častým nálezům. Když je nějaký zlatý předmět náhodou objeven, je bez nároku na odměnu odevzdán a zpracován spolu s ostatním materiálem.“
- Dalo by se s nadsázkou říci, že archeologové následující častou otázku „úplně milují“: Dá se archeologií zbohatnout? Na to není jiné reakce než: „Jistěže ano, ale spíše na duchovní úrovni!“
- Pochopitelně se český zvídavý člověk často zeptá i takto: Proč by Češi měli kopat v cizině? Zde je reakce odborníka jasná a stručná: „Protože zkoumání lidské minulosti nejde omezit hranicemi žádného současného státu.“
- Nezřídka přichází i dotaz na celkem kuriózní věc: Nechcete nám přijít překopat zahradu? „Pokud během stavebních prací objevíte například pravěké pohřebiště, zahradu vám rádi překopeme, v případě soukromého domu dokonce zadarmo!“, mohou se z odpovědi odborníků zaradovat „zvědavci“ z řad veřejnosti, kterým profesionálové rádi zodpoví téměř každou otázku.
Tak všem archeologům (dokonce i paleontologům a jejich dinosauřím kostičkám) popřejme hodně sil, protože jejich práce není rozhodně procházkou růžovou zahradou.