Tato česká vynálezkyně změnila svět a většina lidí o ní nikdy neslyšela
Foto: DmitryPoch / Depositphotos
Česká věda zastává důležité místo ve světě. Kdo neslyšel o našich slavných vynálezcích, jako by nebyl. Znáte ale i české vynálezkyně, které pomohly či pomáhají k rozvoji vědy a novým objevům?
V české vědě dominovali muži, to se ale mění. Kdo by neznal velikány, jako byl věděc Hejrovský, který dokonce za svou činnost získal Nobelovu cenu? Zmínit určitě musíme i Františka Křižíka a jeho obloukovou lampu, nebo Otto Wichterleho s vynálezem kontaktních čoček. Ty změnily život mnoha milionům lidí po celém světě.
České vědkyně se rozhodně nenechají zahanbit. Národní úspěchy dnes prezentuje například neurovědkyně Pavla Jendelová, která se dlouhodobě se svým týmem zabývá výzkumem kmenových buněk. Svým objevem tak přispívá k využití kmenových buněk v léčbě poranění mozku a míchy.
Fyzička Lucie Augustová zase přišla na způsob, jak ochladit molekuly velmi blízko k absolutní nule. Zkoumala je na začátku kariéry v Nizozemsku a právě tam svůj objev učinila.
Vyjmenování všech významných českých vědkyň, které ve dnešní době prováděly nebo provádí důležité výkony, by zabral jistě více než jeden článek. Uvedeme alespoň několik předních žen, které se umístily v žebříčku časopisu Forbes, který byl sestavován v roce 2024. Na kompletní výsledky i profily jednotlivých vědkyň se můžete podívat na tomto odkazu.
- Lucie Bačáková, obor transplantologie, Fyziologický ústav AV ČR
- Jana Bielčíková, obor fyzika, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT, Ústav jaderné fyziky AV ČR
- Steriani Elavsky, kinantropologie, Pedagogická fakulta Ostravské univerzity
I přes viditelné úspěchy, a také rostoucí zájem o vědu, ale stále není zastoupení žen a mužů v těchto oborech vyrovnané.
„Zastoupení žen v české vědě je na úrovni 28 procent, což je jedna z nejnižších měr zastoupení v EU. Takto nízké zastoupení přetrvává napříč tomu, že podíl žen ve všech studijních oborech a na všech stupních studia, včetně doktorského, roste. Za tímto nízkým podílem stojí zejména to, že uplatnění žen v přírodních a technických vědách, což jsou obory početně největší, je stále velice nízké,“ uvedla pro Novinky.cz Marcela Linková z NKC - Gender a věda.
Biochemička Helena Illnerová
Česká vědkyně a biochemička jako první na světě zjistila, že tvorba melatoninu v šišince mozkové je řízena biologickými hodinami v mozku. Objevila a zkoumala vliv měnící se délky dne na život živočichů.
„Jednou jsem si zapomněla baterku a nechala jsem si pootevřené dveře na chodbu. Pracovala jsem s potkany a zjistila jsem, že mají najednou úplně jiné hodnoty, než by v noci měli mít. Tehdy jsem ani netušila, že jsem si poprvé sáhla na biologické hodiny,“ zavzpomínala pro iRozhlas.cz bývalá předsedkyně Akademie věd České republiky.
Tvorba melatoninu je pro lidské tělo velmi důležitá, stejně jako "správné nastavení biologických hodin". Toto zjištění profesorky Illnerové výrazně posunulo vnímání fungování našeho mozku v této oblasti a souvisejících problémů s ním. Níže můžete najít velmi zajímavou přednášku o biologických hodinách, kterou paní profesorka prezentovala v roce 2017.