Vytrhnutí vlasu spouští vůbec nejrychlejší přenos bolesti v našem těle

Vytrhnutí vlasu spouští vůbec nejrychlejší přenos bolesti v našem těle

Foto: coffeekai / Depositphotos

Publikováno:
3 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Vytržení vlasu sice bolí jen krátkou dobu, ale zato si toho všimneme okamžitě. Věřilo se, že je to jeden z nejrychlejších typů bolesti, který můžeme zaznamenat. A nyní se přišlo na to, že tato bolest je mnohem rychlejší než kterákoli jiná.

Vnímáme tento typ bolesti stejně jako zvířata

Je jasné, že rychlost přenosu bolesti je do určité míry určena tím, že kořen vlasu se nachází v přímé blízkosti mozku, přenos tedy není ničím zpomalen. Nicméně vědci z National Institutes of Health identifikovali samostatnou třídu neuronů. Ty jsou velmi citlivé, a to tak, že zaznamenají vytržení i jediného vlasu. Vědci se proto rozhodli, že provedou sérii experimentů, aby o těchto nově objevených neuronech zjistili co nejvíce. Slibují si od toho významný pokrok v přístupu k terapii bolestí.

Díky vědě již víme, že každý neuron je zaměřen na jiný typ bolesti. Pálivá bolest, nepříjemný tlak, bolest po řezné ráně – ani se nemusíme podívat, jak jsme se zranili, díky aktivaci příslušného neuronu víme, zda máme omrzlé prsty nebo jsme se opařili.

Hlavním, vedoucím vědcem studie je Alexander Chesler, Ph.D., a ten uvádí, že ke zkoumání rychlosti přenosu bolesti mezi neurony nevyužili lidi, nýbrž myši. Tvrdí, že myši vnímají přenos bolesti podobně jako my, lidé. Zkoumali aktivitu neuronů s genem zvaným Calca, což je onen typ neuronů, který se zaměřuje na bolesti celkově.

Myším vědci dávali různé podněty na kůži s chlupy, která se nachází na jejich tvářích. Jde totiž o nejvěrohodnější napodobení lidského vlasu. Sledovali aktivitu oněch neuronů a zjistili, že zůstávají neaktivní, pokud myši byly hlazeny či kartáčovány a aktivita byla zaznamenána až při štípání kůže a tahání za chlupy.

Jiný typ neuronů

Aktivitu v nervových zakončení, kterou tyto neurony vyvolávaly, pojmenovali circ-HTMR a blíže ji zkoumali, protože takto se jiné neurony nechovají. Zkusili proto optogenetiku, způsob, jak aktivovat tyto neurony, aniž by k tomu byly podníceny. A zjistili, že právě tyto neurony mají velká, prostorově organizovaná receptivní pole, která se vyznačují větší citlivostí, než se původně předpokládalo.

Elektrody, které neurony probíhají, umožňují přenos bolestivého podnětu mnohem rychleji, než jak to je u jiných neuronů. Také se po čase samy nevypnou, bolest probíhá po celou dobu, kdy myš za chlup na tváři taháme,

vysvětlil Chesler zjištění výzkumu.

Další experimenty vědců

A to je důvod, proč se radovat. Opět jsme blíže k poznání, jak vlastně přenos bolesti funguje. Ředitelka institutu NCCIH, ve kterém pan Chesler pracuje, paní Josephine Briggsová, M.D., zároveň však dodává, že výsledky výzkumu nejsou konečné a že je potřeba dozvědět se mnohem více o charakteristických rysech circ-HTMR. To by, podle jejích slov, mělo pomoci rychleji a přesněji lokalizovat ty oblasti mozku, které se aktivují při zažívání bolesti. A opět, jako její kolegové, odkazuje na onen pokrok v přístupu k terapii bolestí.

V tomto institutu se vědci soustavně zabývají tím, jak mozek reaguje na bolest. Zatím nám nezbývá nic jiného, než počkat na další zjištění, nicméně výzkum ukázal, že vytržení vlasu vzhledem ke krátké vzdálenosti mezi vlasem a mozkem je vůbec nejrychlejší bolestivou reakcí, jakou můžeme zažít.

Reklama
Reklama