Zmizení českých obcí. Příběhy míst, která na mapě už nenajdeme

Kde dnes leží jen běžný kus krajiny, by si snad naši prarodiče vybavili stát rodinné příbytky, hospodářství či celá města. Příběhy zaniklých obcí přitom nesou cennou historickou hodnotu, která zrcadlí odraz vývoje společnosti, politických událostí, ale také mnohých přírodních katastrof.  

Jak může obec vzniknout není příliš velkou otázkou. Zcela určitě se nám také vybaví několik způsobů, jak mohou obce zaniknout – sloučením dvou obcí pod jeden název a vytvoření dvou městských částí, výstavba vodní nádrže či zánik v souvislosti s těžbou nerostných surovin. Dnes již nejsme svědky tak častého zániku měst, vesnic a osad, zaniklých obcí je však po celé České republice stovky. Jejich seznam a konkrétní důvody zániku jsou všechny přehledně zaznamenány zde.

Přečtěte si také

Evropský strom roku 2020 i strážkyně zatopeného údolí. Chudobínská borovice střeží Vírskou přehradu…

26. 9. 2024

Jaké byly hlavní příčiny zániku obcí?

Důvodů, proč obce v minulosti zanikaly, je celá řada. Zmizení obcí z mapy můžeme pozorovat na pozadí historického vývoje 20. století i stále se zlepšujícího technologického pokroku. V období během a po skončení obou světových válek byly důvodem zániku obcí zejména politické a vojenské události. Ve druhé polovině minulého století byla řada míst poznamenána těžbou nerostných surovin. Známý je příběh historického centra Mostu, které v důsledku těžby uhlí zcela zaniklo. Řada míst zanikla ale také vlivem přírodních katastrof, záplav či požárů. Například vesnice Županovice na Příbramsku byla před 70 lety z poloviny zatopena a oproti 244 obyvatelům v roce 1921 dnes v obci žije jen necelá stovka (Beran 2005).

Jedno z největších zmizení

Příkladem zániku obce je město Doupov na Karlovarsku, které z mapy zcela zmizelo v polovině minulého století. Podle pověsti byly vystaveny první domy na úpatí Doupovských hor, nedaleko dnešní Kadaně, již na počátku 12. století. Uprostřed malebného města s bohatou historií bylo náměstí s radnicí, budovou soudu a kostelem Nanebevzetí Panny Marie, nad nímž se tyčil čtyřkřídlý zámek s věží, k němuž náležely také rozhlehlé zahrady, ovocný sad a lesní školky (Binterová 2005). Než pohraniční městečko, jehož půvab dokazují mnohé historické pohlednice, zmizelo nadobro, dle svědectví Eduarda Grimma (Kripner 2007) bylo poznamenáno mnohými krutostmi souvisejícími s koncem druhé světové války.

Rok 1945 se neblaze vryl do historie města, na jehož místě bychom dnes našly jen stromovou alej vedoucí k bývalému náměstí. Několik obyvatel města nejen německého původu mělo být po skončení války krutě týráno i zavražděno, včetně žen i dětí. V roce 1953 se uskutečnila mimořádná schůze pléna Místního národního výboru Doupov a Obvodního národního výboru Kadaň. Zde bylo rozhodnuto o zřízení vojenského újezdu pro Karlovarský kraj. Obyvatelstvo Doupova, společně s několika dalšími osadami v okolí, bylo vysídleno a během následujících let zcela zmizelo, jako kdyby nikdy žádný „Duppau“ nebyl. Díky historickým záznamům, práci archeologů a vzpomínek pamětníků však zmizení Doupova, stejně jako stovek dalších českých měst, zůstane součástí našeho národního kulturního dědictví.