Co a kdy se rozhoduje o tom, že muži mají delší prsteníček než ukazováček (a než ženy)

Obecně větší délka mužského prsteníku vůči ukazováčku a opačná situace u žen souvisí s působením pohlavních hormonů ve stádiu embrya. Toto zjištění najde široké uplatnění v medicínské diagnostice i léčbě.

Definitivní důkazy ve prospěch takového závěru, o kterém se hovořilo již delší dobu, přinesly před pár lety vývojoví biologové Zhengui Zheng a Martin Cohn z Howard Hughes Medical Institute a University of Florida v Gainesville v USA. Prokázaly, že vzájemné proporce mužských a ženských prstů určuje rovnováha pohlavních hormonů v časných fázích embryonálního vývoje. Rozdílná aktivace receptorů (látek, které vážou specifické jiné látky) těmito hormony u mužů a žen ovlivňuje růst konkrétních prstů.

Fotka od healthpolicy.usc.edu

Co vše souvisí s délkou

Přesněji samčích a samičích, neboť zmíněná badatelská dvojice dělala předmětné pokusy na myších. Biologie těchto savců je však dosti blízká lidské. Toto zjištění vysvětluje spojitosti proporcí prstů s pestrou paletou znaků, od počtu spermií přes agresivitu, hudební nadání, sexuální orientaci a sportovní zdatnost až ke zdravotním problémům, například autismu, depresi, srdečním selháním a rakovině prsu.

Stádium plodu jako důležité období

Vědci už dávno tušili, že poměr délek prstů ovlivňují pohlavní hormony. Až do doby tohoto objevu však pro to chyběly přímé experimentální důkazy. “Objev, že růst vyvíjejících se prstů ovládá aktivita receptorů testosteronu a estrogenu, potvrzuje, že proporce prstů jsou celoživotní podpis našeho brzkého hormonálního prostředí. Vedle pochopení jednoho z bizarnejších rozdílů mezi pohlavími zde bobtná myšlenka, že naše prsty nám cosi prozrazují o signálech, kterým jsme byli vystaveni během krátké fáze období stráveného v děloze. Přibývají totiž důkazy, že řada nemocí dospělých má původ již ve stádiu plodu. Novými údaji jsme doložili, že poměr délek prstů odráží předporodní aktivitu testosteronu a estrogenu jedince, “ řekl Martin Cohn.

Fotka od Pavel Danilyuk z Pexels

Podobnost prstů s myší tlapkou

S kolegou objevili, že vyvíjející se prsty samčích a samičích myších embryí jsou doslova přecpané receptory pohlavních hormonů. Jelikož myši mají podobný poměr délek prstů jako lidé, sledovali celý předporodní vývoj myších končetin. Více testosteronu ukázalo proporčně (vůči jiným prstům) na delší prsteníček.

Fotka od  fauxels z Pexels

Vypovídající je poměr délek

Více estrogenu zase ukazovalo na feminizovaný vzhled. Různé kosti prstů byly různě citlivé na testosteron a estrogen. V případě lidí se od starořímských dob spojoval čtvrtý prst s nošením prstenů, takže ho dodnes nazýváme prsteník. Mnohé kultury považovaly proporčně delší prsteník za znak plodnosti. Výraz proporčně se v této souvislosti týká zvlášť vztahu mezi délkami druhého a čtvrtého prstu, tedy ukazováku a prsteníku. Ve vědě se to nazývá poměr 2D: 4D viz obrázek výše.

Ženská ruka. Fotka od ryeowi yang z Pixabay 

Tady hormon přidáme, tady ubereme…

“Když Zheng a Cohn zablokovali receptory testosteronu, dostali samičí poměr prstů. Když přidali testosteron, dostali supersamčí poměry, a když přidali estrogen, tak supersamičí. Navíc vytvořili seznam 19 genů citlivých na předporodní testosteron a estrogen. Považuji to za naprosto přesvědčivé a velmi užitečné. Nyní se můžeme zaměřit na ověřování souvislostí mezi poměry délek prstů vůči pohlaví, chování, chorobám imunitního systému, kardiovaskulárním poruchám a celé řadě typů rakoviny, “ komentoval nové výsledky specialista na tento obor bádání John Manning ze Swansea University ve Velké Británii, který v roce 2002 vydal klíčovou knihu Digit Ratio (Poměr prstů).

Zdroj: nationalgeographic.com, úvodní fotka od imgur.com/gallery