Co vědci předvídali, že by způsobila pandemie z roku 1918 v roce 2004: Prý by zahubila miliony lidí. A to ještě netušili nic o covidu…

Šedesát dva milionů mrtvých. Tak dramaticky odhadovali vědci následky epidemie, kterou by způsobil pandemický virus chřipky z roku 1918, kdyby se býval vyskytl v roce 2004.

Devadesát šest procent úmrtí by přitom pravděpodobně nastalo v chudých zemích, ve kterých je financování zdravotnictví napjaté již za stávajících podmínek. To uvádí v prosincovém vydání časopisu Lancet doktor Christopher J. L. Murray a jeho spolupracovníci. Psal se rok 2006.

Srovnání historie se současností… (roku 2004)

Vědci při své úvaze využili data o úmrtí získaná ve 27 zemích v průběhu chřipkové pandemie v letech 1918 až 1920. Podle těchto údajů se pak pokusili odhadnout průběh podobné katastrofy v dnešních podmínkách.

JAK PŘEDCHÁZET CHŘIPCE. Epidemie španělské chřipky v letech 1918-1919 v Americe. Na obrázku je zdravotní sestra Červeného kříže s gázovou maskou přes nos a ústa. Text vedle obrázku poskytuje tipy, jak chřipce zabránit. 18. října 1918. Z Illustrated Current News, New Haven. Fotka od Gettyimages

Předpověď závratné úmrtnosti

Statistickým a matematickým zpracováním dostupných čísel z let 1918 až 1920 bylo zjištěno, že v roce 2004 by celosvětově zemřelo 51 až 81 milionů lidí. Pokud by byl takový počet úmrtí zaznamenán během jediného roku, celosvětově by stoupla úmrtnost o 114 procent.

Prý nejhorší průběh v zemích třetího světa

„Bez ohledu na agresivitu případného chřipkového viru by nejhůře dopadly rozvojové a chudé země,” odhadují vědci.

Doktor Neil Ferguson z Londýna k závěrům studie tehdy doplnil, že rozdíly v úrovni lékařské péče mezi chudými a bohatými zeměmi dnes (rozuměj tehdy) rozhodně nejsou menší než v roce 1918. Navíc pokroky v medicíně za posledních 90 let by se v chudých zemích těžko uplatnily.

Fotka od Gettyimages

Možné řešení pro ohrožené oblasti…

Doktor Ferguson si kladl otázku: „Jak je tedy možné zmenšit propastný rozdíl v odhadovaných dopadech na chudé a bohaté země? Částí řešení je zajistit vakcíny, antivirotika a antibiotika pro nejohroženější část populace. Stejně tak je ale možné využít levnějších metod, které rovněž ztíží šíření nákazy. Příkladem může být přechodné uzavření škol, zavedení karantén, ochranných roušek. Tyto postupy lze uplatnit v oblastech, kde nejsou moderní protivirové léky dostupné.”

Zdroj: cidrap.umn.edu/news-perspective/2006, thelancet.com, ulekare.cz, úvodní fotka od Gettyimages