Horor pro pozůstalé: Genetici identifikovali oběti zločinů stalinského Velkého teroru

Genetici z Pomořanské lékařské univerzity ve Štětíně identifikovali tři gruzínské oběti zločinů ze stalinské éry, jejichž ostatky byly nalezeny poblíž Batumi.

Výzkum je poslední klíčovou částí historické a archeologické práce mezinárodního týmu identifikujícího oběti Velké čistky, oznámila Elżbieta Bielecka na webu Science in Poland na základě informaci od Polské tiskové agentury PAP.

První případ identifikace

Celkem byly v klášteře poblíž Batumi nalezeny ostatky 27 obětí zavražděných v roce 1937. Jde o první případ identifikace obětí stalinského režimu v dějinách Gruzie a první přímý důkaz sovětských poprav v této zemi.

Masakr čili „Velký teror“

Třicátá léta byla obdobím stalinských represí (čistek), které zesílily zejména v letech 1937-38. V roce 1968 zavedl britský historik Robert Conquest termín „Velký teror“, aby popsal vrcholné období stalinistických represí. Více než 1,5 milionu lidí bylo zatčeno a zhruba 750 000 bylo popraveno. Procesy NKVD nejčastěji končily rozsudkem smrti nebo doživotím v pracovních táborech Gulag.

Kvalitní DNA, profesionální výzkum

Vědci z lékařské univerzity ve Štětíně, kteří pracují jako součást Polské genetické databáze obětí totalitarismu – výzkumného centra Pomořské lékařské univerzity, získali kvalitní DNA z kostního materiálu a vytvořili genetické profily obětí a jejich rodin, poté provedli srovnání a biostatické výpočty, což umožňuje určit totožnost obětí. 

„Na základě historických dat a antropologického výzkumu gruzínských a amerických antropologů byla vybrána skupina lidí, kteří by tam mohli být pohřbeni. Antropologický výzkum je neprůkazný, a proto byl nutný „poslední odkaz“ neboli genetický výzkum,“ říká přednosta Ústavu soudního lékařství na Pomořanské lékařské univerzitě dr. Andrzej Ossowski.

Tři ruští trestanci staví tábor poblíž Východosibiřské železnice. Rusko zalidnilo svá nejvýchodnější území politickými a kriminálními vězni. Fotografie z roku 1895 od Williama Henryho Jacksona. Ilustrační fotka od Everett Collection / Shutterstock

Choulostivá práce

Pro jeho tým to byla zajímavá zkušenost a každá záležitost tohoto typu a specifika práce v každém regionu Evropy či světa je jiná, a to přístupem státních orgánů i veřejnosti. Ossowski řekl: „Jsou to velmi choulostivé problémy, vyžadují pochopení z mnoha stran. Víme, že zde byli pohřbeni jak katolíci, tak muslimové, takže práce je obzvlášť náročná. Objevené pozůstatky byly dobře zachovány a vzorky umožnily vědcům získat velmi kvalitní genetické profily, po kterých následoval proces sběru srovnávacího materiálu.“

„Sběr genetického materiálu od možných rodin obětí byl pro naše kolegy v Gruzii obrovskou výzvou, protože jsme často jednali s vícegeneračními rodinami a bylo nutné se poradit, od koho materiál odebírat.“

Rodiny dohledány

Ossowski dodal, že vědci pracující v Gruzii dohledali mnoho rodinných příslušníků obětí, kteří mohli být pohřbeni v Batumi. Po potvrzení identity tří lidí (jejich jména nebyla zveřejněna) a poskytnutí informací jejich rodinám, které, jak Ossowski zdůrazňuje, bylo v Gruzii široce komentováno, nyní genetici pracují na identifikaci dalších obětí.

Mezinárodní spolupráce

Práce v Batumi prováděl mezinárodní tým, který se účastnil gruzínského projektu obnovy, dokumentace a identifikace (GDIP). Jedním z cílů je genetická analýza ostatků nalezených v masových hrobech v Batumi v letech 1937-38. Vedoucím projektu je dr. Meri Gonashvili, forenzní antropolog a prezident Gruzínské asociace forenzní antropologie (GAFA).

Zdroj: https://scienceinpoland.pl. Úvodní ilustrační fotka od wellphoto / Shutterstock