Jedno rozhodnutí může zachránit až 3 životy: Co o darování krve možná nevíte

Lidská krev je nejvzácnější a zároveň nejdůležitější tekutina, které je na světě stále nedostatek. Podle globálních statistik totiž každých několik sekund potřebuje jeden člověk krev. Její darování je tedy významným humánním činem, o kterém je stále třeba mluvit. Jedna návštěva transfuzní stanice totiž může rozhodnout o osudu jiného člověka.

V dospělém lidském těle se nachází celkem asi 100 tisíc kilometrů krevních cév, kterými se denně pohybuje průměrně 4 až 6 litrů krve, což představuje 8 % hmotnosti člověka. Samotná krevní transfúze v množství 450 ml tak oproti jejímu objemu v těle v podstatě tvoří jen malé množství. A přestože trvá jen několik minut, může být rozhodující právě pro jiného člověka na několik let. Podle Červeného kříže jedno darování krve dokáže zachránit až 3 lidské životy! A to je dobrý důvod pro to, abychom pro tento významný lidský čin rozhodli pokaždé, když máme tuto možnost.

Dárců krve není nikdy dost

Pouze při jedné operaci srdce pacient potřebuje i pět transfúzních jednotek, při autonehodě se může spotřebovat 50 jednotek krve a při léčbě leukémie je často potřebných i osm transfúzních jednotek týdně! Dárců krve tedy není nikdy dost.

Fotka od Gettyimages

Podle statistik nejčastěji darují krev lidé starší 40 let. V ostatních věkových kategoriích je procento dobrovolných dárců stále nízké, přesto, že věková hranice pro dárcovství krve je rozsáhlá a pohybuje se od 18 do 65 let. Krev má omezenou trvanlivost, a proto je velmi důležitý její neustálý přísun. A protože nikdo neví, zda nebude cizí krev jednou potřebovat, měl by ji darovat každý, komu to zdravotní stav umožňuje. 

Které krevní skupiny jsou nejvíce potřeba?

Obecně známe čtyři druhy krevních skupin: A, B, AB a 0. Toto základní rozdělení se více specifikuje přidáním Rh faktoru, který určuje antigeny, tedy protilátky v krvi. Všechny krevní skupiny jsou v různých zeměpisných šířkách různě zastoupeny. Celosvětově je nejvíce rozšířená krevní skupina 0+. 

Přestože některé krevní skupiny jsou zastoupeny ve větší míře, neznamená to, že potřeba krve je pro ně nevyčerpatelná. Právě naopak. Každá krevní skupina je nesmírně důležitá a nouze se může vyskytnout v kterékoli z nich. Dárcovství krve je striktně podmíněno krevními skupinami. To znamená, že například člověk s krevní skupinou A + může krev darovat jen člověku se stejnou krevní skupinou. Platí to pro všechny krevní skupiny, až na jednu. Výjimkou je krevní skupina 0-, protože člověk s takovou krevní skupinou je univerzální dárce krve, čili transfuzi krve od něj mohou přijmout lidé všech krevních skupin.

Fotka od Gettyimages

Co se stane s krví po darování?

Mnoho lidí kromě samotného procesu darování krve zajímá i to, co se s krví děje po darování. Je to přirozené, protože i samotné odhodlání darovat krev není někdy jednoduché a proto je dobré vědět, jestli to splní účel. Jak to tedy probíhá?

„Předtím, než je krev použita k transfuzi pro jiného člověka, je důkladně vyšetřena. Zjišťuje se přítomnost antigenu infekční žloutenky typu B, protilátek proti HIV a infekční žloutence typu C. Realizují se i testy na syfilis a jaterní testy. Pokud je výsledek vyšetření krve vyhovující, krev se rozdělí na jednotlivé složky. Krev obecně tvoří krevní plazma (tekutá složka krve), červené krvinky, bílé krvinky a krevní destičky. Červené krvinky, které přenášejí kyslík, zachraňují životy pacientů během operací a po úrazech. Naopak bílé krvinky se používají pouze ve výjimečných případech. Plazma je primárně určena pro pacienty s poruchami srážlivosti krve a krevní destičky se využívají pro zastavení krvácení při řezných poraněních a při otevřených krváceních, říká MUDr. Gyárfás. Každá darovaná krev vydrží uskladněná 35 dnů (primárně jako červené krvinky) až 24 měsíců (jako zmrazená plazma).

Zdroj: womanmagazin.sk, úvodní fotka od Gettyimages