Klíšťovou encefalitidou se nemusíte nakazit jen od klíštěte: Nebezpečí číhá i v kravském mléce

V roce 1951 propukla v Rožňavě na středním Slovensku epidemie klíšťové encefalitidy (KE), kdy bylo virem nakaženo přes 600 lidí. Tehdy byly pro drobné chovatele povinné dodávky mléka do mlékáren a někteří si pomáhali pančováním kravského mléka mlékem kozím. Tak došlo k přenosu viru KE do směsi mlék, jak napsal server Klíšťová encefalitida.

Přenos viru klíšťové encefalitidy z mléka

V momentě, kdy se mlékárně rozbilo pasterizační zařízení, bylo rozhodnuto o prodeji nepasterizovaných mléčných výrobků. Epidemie byla na světě. O necelých padesát let později (v roce 1999) byla menší epidemie zaznamenána na Vsetínsku, kde se nakazilo 22 lidí konzumací kozího sýra od soukromého dodavatele.

Přisátá klišťata na uchu kozy. Fotka od GettyImages

Klíště nás nemusí vůbec kousnout…

Předchozí řádky vás neměly vystrašit a odradit od konzumace mléčných výrobků. Jen mají poukázat na skutečnost, že kromě dobře známého způsobu přenosu viru KE na člověka po přisátí klíštěte známe ještě druhý způsob, kterým se virus může do lidského těla dostat. Může se tak stát po požití viru společně s potravou, což byly v tomto případě výrobky z kozího či ovčího mléka. Odborně se tento způsob přenosu viru označuje jako přenos alimentární cestou. U nás je takových případů přenosu poskrovnu, ale rozhodně bychom toto nebezpečí neměli podceňovat.

Kromě člověka může samozřejmě klíště nakazit i jiné obratlovce, obzvláště ty, kteří tráví celý den na pastvě. Snadno tedy může dojít k nakažení koz či ovcí. Asi po dvou až šesti dnech od nakažení, kdy virus obíhá v krvi, dojde k jeho přechodu do mléka. U krav je riziko přenosu nákazy z krve do mléka poněkud menší.

Klíšťata přisátá na uchu krávy. Fotka od GettyImages

Klíšťovka po požití nepasterizovaného mléčného výrobku

Po konzumaci tepelně neošetřeného mléka se může nakazit i člověk. Inkubační doba bývá v takových případech 7–14 dnů. Následně propukne KE obvykle v mírnější formě (teplota, malátnost, bolesti hlavy, zvracení), než jak ji známe. Někdy může být onemocnění zcela bezpříznakové.

Jak nákaze předcházet

Mléka a mléčných výrobků z farem přímo od výrobců se ovšem nemusíme bát. Jednoduchou obranou proti riziku nakažení KE je mléko vždy pasterizovat, tedy opakovaně převařit. K zlikvidování viru stačí mléko zahřát na teplotu 60–80 °C alespoň na deset sekund. Mléko se pasterizací nikterak nezmění – vitaminy a prospěšné látky zůstanou beze změny. Díky pasterizaci se rovněž prodlouží doba trvanlivosti. Virus KE je poměrně odolný vůči změnám kyselosti, a to v rozmezí hodnot pH 3–12. Také nízké teploty ho příliš nelikvidují. V másle uloženém v lednici může virus zůstat aktivní ještě 2 měsíce.

Boophilus microplus neboli piják tropický se dostal společně se svým hostitelem – krávou – na kubánskou poštovní známku. Fotka od GettyImages

Při nákupu mléčných výrobků na farmě se vždy nezapomeňte u výrobce informovat, zda byly výrobky dostatečně tepelně zpracovány. Mléko si můžete převařit sami, ale ostatním tepelně nezpracovaným mléčným výrobkům se pro jistotu raději vyhněte.

Zdroj: klistova-encefalitida.cz, úvodní fotka od GettyImages