Mýty o spánku: spíte dostatečně?

sleep

Všichni ho potřebujeme. Pomáhá nám odpoutat se od reality. Vždy tu na nás ke konci dne čeká vyhřátá postel a náš kamarád: spánek. Kolem této životní nezbytnosti se ale točí spousta mýtů a nedorozumění. V dnešním článku si pár z nich vyvrátíme.

Spánkové fáze

Nejprve je důležité uvědomit si, jak takový spánek vypadá. Skládá se z pěti fází, které dohromady dají dohromady celý devadesáti minutový cyklus, který se za osmihodinový spánek zopakuje až pětkrát.

Fáze 1: lehký spánek, dochází k celkovému uvolnění těla (5-10 minut)

Fáze 2: lehký spánek, ustávají pohyby a nastává příprava na hluboký spánek a tvorba vzpomínek

Fáze 3 a 4: hluboký spánek, je těžké probrat se, celé tělo je v regenerační a odpočinkové fázi

Fáze 5: nejzáhadnější část, dochází k tvorbě snů

Když víme, jak spánek funguje, můžeme si vyvrátit osm častých mýtů spojených s nočním odpočinkem.

Tělo si zvykne na méně spánku

Studie prokázaly, že nedostatek spánku má krátkodobé i dlouhodobé dopady, se kterými se mozek ani tělo nedokážou vyrovnat.

Po pár probdělých nocích přichází denní únava. Ta se sice po pár týdnech či měsících může vytratit, ale to neznamená, že si naše tělo zvyklo.

Naopak, krátkodobý nedostatek spánku se může odrážet na naší pozornosti, paměti a schopnosti rozhodovat se. Dlouhodobá deprivace pak způsobuje vážné zásahy do celkového zdraví.

Dospělým stačí i pět hodin spánku

Dle expertů by měl každý dospělý člověk naspat sedm až devět hodin denně. Pravdou je, že existuje velmi malá skupina lidí, asi jeden ze čtyř milionu, které doopravdy stačí spát kratší dobu. Pravděpodobně se jedná o stále neznámou genetickou mutaci, díky níž se pokaždé probudí plní energie. Závidíte?

Záleží pouze na délce spánku

Délka spánku je bezpochyby důležitá, ale není to vše. Doplňuje ji kvalita spánku, tedy jeho nepřerušovanost a schopnost pohybu ve všech spánkových fázích. Je podstatné spát dost dlouho na to, aby mohl jedinec projít všemi fázemi – tedy i tou nejvíce odpočinkovou a regenerační.

Nezáleží na tom, kdy spíme

Záleží. Spánek za tmy podporuje biologický rytmus, takové vnitřní hodinky. Jejich správnost je důležitá například pro správnou srdeční činnost nebo metabolismus.

Správný spáč se v noci nepřemístí

Pohyby nastávají v normálním, zdravém spánku. Pokud zrovna nepochodujete ve spánku, není třeba se bát probuzení na opačné straně postele.

Pokud člověk nemůže usnout, měl by zůstat v posteli a počkat, až se propadne do říše snů.

Experti tvrdí, že pokud člověk neusne do 20 minut, měl by z postele vstát. Nejlepší je dělat uklidňující činnost, bez použití elektroniky. 

Je to z toho důvodu, že postel by měla být spojována se spánkem, ne frustrací, kterou přináší nepodařené usínání.

Spaní se světlem je neškodné

I malý kousek světla dokáže rozhodit biologický cyklus. Může přinést i další nepříjemnosti. Proto je lepší spát v co největší temnotě.

Spaní přes den vynahrazuje noční odpočinek

Ano, malý šlofík dokáže přidat energii, ale rozhodně nenahrazuje noční spánek, zvláště kvůli absenci všech spánkových fází. Navíc může rozhodit spánkový režim a zabránit nočnímu spánku.

Pokud si ho ale nemůžete odpustit, je lepší udržet ho pod 30 minutami a brzy odpoledne. Spánek je nedílná součást dne. Nesmíme ale zapomínat, že všeho moc škodí. I přehnané množství spánku může způsobit zdravotní podmínky. Proto si nezapomeňte nastavit budík a vstát svěží jako rybička.

Zdroje: sleepfoundation.org, firstbeat.com, hbr.org, úvodní fotka: Ivan Oboleninov z Pexels