Od posmrtné svatby ke vstávání z hrobů: Pohřby svobodných mladých lidí v minulosti. Někde dosud

Smrt mladého člověka byla a je považována za neštěstí. Pohřeb mladých lidí měl vždy zvláštní charakter.

Před nedávnem jsme na našem webu publikovali článek Bez peřinky pod okap: Mrazivá svědectví o pohřbívání dětí v minulosti o tom, jak se v minulosti přistupovalo k pohřbívání dětí. Podkladem nám byla bakalářská práce Denisy Bohoňkové na téma Pohřební rituály – Základní struktura a kulturní proměny. Dneska se – opět díky této práci – ohlédneme za neméně zajímavým tématem, a to posmrtným zacházením s mladými svobodnými lidmi.

Posmrtná svatba

„Vystrojovala se jim tzv. posmrtná (smrtná, malá) svatba, která měla deklarovat jejich nenaplněný, nedobrovolný životní osud. Tento obyčej může být vzdálenou reminiscencí dávného obřadu pohřbívat s mládencem dobrovolně usmrcenou dívku. Vycházel z přesvědčení, rozšířeného i u mimoevropských národů, že předčasná smrt mladého člověka vede k jeho nespokojenosti a je důvodem k revenanství.“

Výklad slova revenant podle Slovníku cizích slov: Nebezpečný nebožtík, který se podle představ středověkých lidí mohl z hrobu vracet mezi živé jako škůdce. (slovnik-cizich-slov.abz.cz)

Smutek nad ztrátou (za)milovaných. Fotka od marako85 / Shutterstock

V Čechách a na Moravě měla posmrtná svatba stejný význam, ale lišila se v detailech jako např. v okolí Vrbovce na Horňácku, kde se při pohřbu mládence sešla děvčata a všechna šla na pohřeb ve svatebních šatech. Při ukládání rakve do hrobu ustřihla každá matka své dceři věnec s pentlemi a hodila jej na rakev, poté uvázala na hlavě dívky ručník a tím ji symbolicky začepila jako nevěstu, píše ve své práci Denisa Bohoňková.

Motivy pohřbu a svatby

Při pohřbech mladých lidí se prolínají dva prvky, a to pohřební a zároveň svatební. Mrtvý je při pohřbu oblečen do svatebního a jeho průvod, tvořený mládenci, kteří nesou rakev, jsou oblečeni do černého oděvu s bílou šerpou a družičky v bílém. Dívka oblečená v bílém, představuje vrstevnici zemřelého, oproti dívce, která je v černém a nese zlomenou svíci, představující nevěstu mládence. V některých případech se při průvodu nese i ovoce (jablka, citrony) na znamení plodnosti. Při pohřbu mladé dívky, bylo zvykem ji zdobit svatebním vínkem a partou.

Posmrtná svatba dodnes

Tyto posmrtné svatby se na některých místech vyskytují ještě dnes a to na území jihovýchodní Moravy. O pohřbech svobodných mladých se dozvídáme také z lidových písní. Po návratu z pohřbu se večer konala hostina pro pozůstalé, na kterých se scházeli i vrstevníci mrtvého, aby se s ním rozloučili, nákladná hostina byla chápána jako věno. Tyto „oslavy” probíhaly v duchu tance, kdy se při symbolickém zadupání pozůstalí loučili s mrtvým, uzavřela tuto kapitolu autorka práce.

Zdroj: Denisa Bohoňková: Pohřební rituály – Základní struktura a kulturní proměny. Úvodní fotka od Ingrid Pakatsová / Shutterstock