Proč v době krize škodí alkohol a drogy mnohem více než normálně?

S omezením a zavřením lidí v jejich domovech, je vyšší pravděpodobnost, že se mnozí budou kvůli nadměrnému stresu a obavám co bude dál, obracet k únikovým cestám v podobě alkoholu a drog. Podle statistik je spotřeba těchto látek tím vyšší, čím víc je jednotlivý stát pandemií zasažen. Mnoho svých zlozvyků používáme právě k tomu, abychom odstranili nepříjemné pocity a „udělali si dobře“. Jenže jejich uklidňující efekt je pouze krátkodobý a v dlouhodobém užívání náš stav o hodně zhoršují. V době krize – které je přímo strůjcem špatných pocitů – hrozí, že jim budeme propadat mnohem více než jindy. 

Rizika opilosti

V české republice je alkohol droga číslo jedna. Jeho nebezpečí je prohloubeno ještě více jeho rozšířenosti a společenskou tolerancí. Například užívání heroinu je mezi lidmi nepřijatelné, kdežto opít se, je společensky stále v pořádku. Tímto podceňováním nezdravá konzumace alkoholu stoupá. Jenže to může uštědřit velkou ránu našemu duševnímu zdraví. 

Pokud pijeme tak, že si každý večer na uklidněnou po práci dáme 4-5 piv, či lahev vína, potom efekt alkoholu může být mnohem nebezpečnější, něž kdybychom alkohol po malých dávkách rozdělili do celého dne. Důsledek si můžeme představit jako „prodlouženou“ (nebo nekonečnou) kocovinu, kterou si vlastně díky její dlouhodobosti a jemnosti neuvědomujeme. Má ale všechny své příznaky: drobné úzkosti, rozmrzelost, u někoho a agresivita, nechuť a podobně (byť jsou z počátku velmi slabé). Protože pijeme dostatečně často, máme takovou malou kocovinu vlastně pořád a podobně jako ryba ve vodě brzy zapomeneme, v čem vlastně plaveme, protože nás alkohol neustále obklopuje. 

Morální kocovina

Právě alkohol má na svědomí, že ztrácíme zábrany a bouráme hranice, které máme v životě jindy velmi pevně nastaveny. Ráno se probudíte a s hrůzou si uvědomíte, že jste se předchozí den nechovali zrovna společensky – příkladem můžou být hádky s přáteli, tančení na stole, volání bývalým partnerům a tak dále. Lehkovážné jednání, kterého se během stavu opilosti dopouštíme, může mít v současné krizové situaci důsledky mnohem drastičtější. Především vystavujeme sebe a své okolí infekci a nemáme kontrolu nad svými činy, za které se pak můžeme stydět, vyčítat si je, nebo případně mohou mít dlouhodobější následky. 

Kdo by alkohol neměl pít vůbec?

Pokud víte, že má na vás alkohol v aktuálním období nedobrý psychický efekt, nebo konzumujete alkohol proto, abyste snížili stresy a úzkosti, hrozí, že budete zvyšovat dávky a váš psychický stav bude o to horší. Raději nepijte vůbec a pro snížení stresu si najděte jinou cestu. 

Omezte drogy a experimentování s nimi

To, co jsme výše zmínili o alkoholu platí nepochybně i o jiných látkách, které jakýmkoliv způsobem ovlivňují naši psychiku. Psychologický výzkum efektů drog ukazuje, že prožitky stavy a nálady, které vyvolávají nejsou ovlivněny pouze samotným složením látky, ale také prostředím, současnou situací a osobním nastavením. A i když si myslíte, že pití nebo užívání různých stimulantů máte plně pod kontrolou, není tomu tak, protože v takovém radikálně změněném prostředí nemůžete vědět, co vám vaše psychika naloží a jestli to zvládnete.  

Alkohol a drogy sice mnoho lidí používá k útlumu své nálady a k řešení různých nepříjemných psychických problémů a stavů, ale jejich užívání má obvykle úplně opačný dlouhodobý efekt v podobě zhoršení úzkosti, deprese, nebo jiných duševních poruch. Současné období lze naopak vnímat jako příležitosti, jak s pitím skončit. Díky omezenému provozu restaurací a klubů, a tedy i menším možnostem společenských setkání, totiž nemusíme čelit obvyklému tlaku okolí. Ten je jedním z největších příčin k nadměrné konzumaci alkoholu a drog a opakovanému selhávání při pokusech s nimi skončit.

Zdroj: Kristýna Konečná, úvodní fotka: Kampus Production z Pexels