Vědci opět žádají Čechy o pomoc: Hledá se myška z doby ledové. Přinese ji kočka nebo se schovává ve vašem trávníku

Není myš jako myš. Drobounká „myška“ s černým proužkem na zádech má krásné české jméno myšivka horská. V horách střední Evropy zůstala jako připomínka doby ledové. Ač vypadá jako myš, je našim jediným zástupcem tarbíků. Protože je nenápadná, v noci žijící, šplhající v porostech vysoké trávy a velmi vzácná, je těžké ji najít.

Odborníci z ALKA Wildlife a Grünes Herz Europas proto vyzývají veřejnost k pomoci tuto myšku najít v česko-rakouském pohraničí. Někdo ji třeba náhodou zahlédne, někomu ji domů přinese kočka.

Představení

Myšivka horská má nejen krásné české jméno, ale i to latinské: Sicista betulina. Myšivka horská je jediným zástupcem rodu Sicista a celé čeledi tarbíků v České republice, i v Rakousku. Jakožto příbuzná tarbíkům má silné zadní nohy a tak i kromě pohybu na zemi dobře šplhá po stoncích vysokých bylin a keřů.

Myšivka horská (Sicista betulina). Fotka od Gettyimages

Domovina

Myšivka byla plošně rozšířená v Evropě v době ledové, s postupným oteplováním ustupovala na sever. Ostrůvkovitě zůstaly populace myšivky pouze v některých horách ve vyšších nadmořských výškách. „Konkrétně v České republice zůstala ve třech oblastech: v širším okolí Beskyd a Jeseníků a v pohraničních horách jižních Čech a Rakouska.“ popisuje výskyt koordinátorka na české straně Kateřina Poledníková. Doplňuje ji kolega z rakouské strany Thomas Engleder, jak to vypadá tam: „v česko-rakouském pohraničí navazuje výskyt na populace na druhé straně hranice a dál se vyskytuje ještě roztroušeně v Alpách“. Myšivka je v dnešní době chráněná, a to jak národní legislativou, tak i v rámci Evropské Unie.

Myšivka horská je velmi nenápadně žijící druh, zároveň je velmi vzácná. Znalosti o tomto druhu jsou proto minimální. Až dnešní moderní metody a přístroje umožňují tento druh poznat.

Češi již našli plcha

„V roce 2015 jsme vyzvali veřejnost k hlášení výskytu plcha velkého v České republice a tato tzv. citizen science byla velmi úspěšná. Ozvalo se nám obrovské množství lidí, poslali fotky, psali různé příběhy soužití s plchem. Díky veřejnosti jsme získali ucelené informace o jeho aktuálním výskytu i např. jeden záznam velmi vzácného plcha zahradního. Tímto všem velmi děkujeme a budeme velice rádi za podobnou odezvu!“ vysvětluje důvod této výzvy koordinátorka projektu Kateřina Poledníková a dodává: „Fotoaparáty v mobilech jsou z pohledu sledování výskytu druhů geniální vynález. Lidé je mají po ruce a fotí a fotí. Zoologové tak mohou získávat dříve nevídané množství dobře doložených záznamů o chráněných druzích živočichů.“

Plch velký (Glis glis). Fotka od Gettyimages

Setkání

Kde se s ní tedy můžete potkat? A jak ji poznáte? Myšivka žije na vlhkých loukách v horských oblastech – podmáčené louky, zamokřená rašeliniště, v porostech tužebníku. Miluje okraje lesů a pozdně sečené louky. Poznat myšivku lze velmi dobře. Na první pohled vypadá jako mládě myši. Je velmi drobounká, váží pouhých 10 g (jako dvě kostky cukru). Oproti myším, či myšicím má menší ouška a velmi dlouhý ocas. Naprosto jednoznačně ji lze ale poznat podle černého proužku na zádech. Podobný pruh na zádech má u nás už jen myšice temnopásá. Ale ta žije převážně v nížinách.

Živá (i mrtvá)

„Lidé mohou myšivku najít například po posečení louky nebo se jim pochlubí jejich kočka, co našla“ uvádí konkrétní možnosti Thomas Engleder a výzvu uzavírá Kateřina Poledníková „Pokud tedy má někdo pocit, že myšivku horskou viděl, či ji našel třeba mrtvou, napište nám. V případě nálezu mrtvé myšivky budeme moc rádi, když ji seberete a zamrazíte, než si pro ni přijedeme. Již teď moc děkujeme, informace od vás pomohou k její ochraně.“

Myšivka horská (Sicista betulina). Fotka od Gettyimages

Pozorování, fotky, dotazy je možné zasílat na tyto kontakty:

Česká republika: katerina.polednikova@alkawildlife.eu

Typická lokalita myšivky horské (Staré hutě, Novohradské hory)

Hledání myšivky horské je součástí projektu „Za myškou z doby ledové“, který je financován z Fondu malých projektů programu INTERREG V-A Rakousko – Česká republika. Partnery projektu jsou: na české straně ALKA Wildlife a na rakouské straně Grünes Herz Europas- Nationalparkregion Donau-Moldau.

Zdroj: ČTK Protext protext.cz, úvodní fotka od Gettyimages