Vynalézavost předků, jak zabránit početí, neznala mezí

Moderní antikoncepce je sice výdobytkem 20. století, ale metody, jak zabránit nechtěnému početí, existovaly mnohem, mnohem dříve. Starověké a středověké prameny poskytují různé metody a návody pro kontroly porodnosti.

Užívané prostředky byly většinou primitivní, a ne vždy úspěšné. Tentokrát se podívejte na mechanickou (bariérovou) antikoncepci v průběhu věků:

Starověký Egypt

Staroegyptské lékařství vynikalo přesným pozorováním a racionálními závěry. I když tehdejším lékařům nebyly mechanismy početí zcela známy, dokázali vyvinout metodu použití zábrany, kdy si ženy vkládala do dělohy malé kamínky či voskové zátky, fungující na principu dnešního nitroděložního tělíska.

Antické lékařství

Mnoho z antického lékařství bylo převzato právě od Egypťanů, kdy starořecké ženy jako tělísko užívaly například spirálku zhotovenou ze slonoviny. Aristoteles uváděl, že aby se předešlo početí, musí se zabránit přístupu semene do lůna. Toho bylo dle něj možné dosáhnout potíráním cedrovým olejem, olověnou mastí či kadidlem, smíchaným s olivovým olejem. Olověná mast byla vysoce toxická, ale je prokázáno, že olej snižoval mobilitu spermií. V roce 300 př. n. l. bylo zaznamenáno použití antikoncepční houbičky, která se vkládala do vagíny, aby zabránila vstřebání spermatu.

Indie a Persie

Erotické sochy zdobící starověký hinduistický chrám Vishvanath v Khajuraho, Uttar Pradesh, Indie. 11. století našeho letopočtu.
Fotka od Jeremy Richards Shutterstock

Z Indie pak pochází recept z 8. století, kdy se děložní hrdlo masírovalo směsí medu a ghí (přepuštěné máslo) a potíralo olejem s kamennou solí k fyzickému blokování semene. Med zřejmě snižoval pohyblivost spermií a kamenná sůl je dosud považována za spermicid. Avicenova díla hovoří dokonce o 20 různých antikoncepčních metodách známých nejen v Persii.

Předchůdci kondomu a pesaru

Mezi klasickou bariérovou antikoncepční metodu, kdy je fyzikální překážkou zabráněno průniku spermií, dnes patří kondomy či pesar. Předchůdcem pesaru byly „venušiny zástěrky“, které používala slavná kurtizána Lola Montes (milenka hudebních skladatelů Ference Liszta, Richarda Wagnera a Frederyka Chopina, stejně jako bavorského krále Ludvíka I., žijící v 19. století). Ta si nechávala vyrábět šátečky, které si před stykem vkládala do pochvy, a jež bránily proniknutí spermatu.

Zdroj: Vlastimil Vondruška: Intimní historie od antiky po baroko zpracovala Taťjana Antonová pro angelique.cz. Úvodní fotka od mountainpix / Shutterstock: POMPEII, ITÁLIE – 26. května: Starověká římská freska – služba dostupná v nevěstinci: 26. května 2013 v Pompejích, Itálie.