V 18. století nebyla osobní hygiena in. Pachy byly v té době sexy

Osobní hygiena v dnešní době představuje zcela nový rozměr oproti 18. století, avšak i dnes se setkáme s lidmi, kteří osobní hygienu berou zcela z jiného konce. Jak to tedy fungovalo před několika staletími?

Neznamená to však, že by se lidé v 18. století například nemyli. Naopak, někteří každý den, někteří méně, avšak důležitý je způsob. Dnes známe sprchu či koupel s teplou vodou ohřátou během chvíle. Taková koupel, jak ji známe, dá zabrat člověku v 18. století mnohem více než nám.

Ohřev s všechny další přípravy trvají poměrně dlouho. Díky tomu byla využívána houba, pomocí které si člověk umýval své tělo. Dodnes tento způsob najdete v lékařských či lázeňských zařízeních u osob se sníženou pohyblivostí.

Běžné koupele byly dostupné v lázních, doma byla spíše volena cesta houbičky a drhnutí kůže, díky čemuž se osoba dostala do všech míst na těle. Mýdlo bylo domácí a receptů na jeho tvorbu existovalo již v té době mnoho.

Vonná mýdla obsahovala dvě oblíbené přísady, a sice citron a růži. K mytí vlasů se využívaly bylinné nálevy, případně přísady jako arsen odstraňující pomády a usmrcující blechy. V dnešní době si takové mytí málokdo dokáže představit.

Co existovalo v 18. století, byla kanalizace. K vykonání potřeby sloužily otvory sloužící jako toaleta a kanalizace odváděla exkrementy pryč. To samozřejmě způsobovalo znečištění vodních toků odpadními vodami, což v dnešní době přetrvává. K vyčištění však využíváme čističky odpadních vod.

Co se týká nošení spodního prádla, myšlenka jejich existence dorazila až později s postupným odhalováním lidského těla. Dříve bylo nošení dvoudílných kusů výhradou mužů, což se postupem času změnilo.

Co se týká menstruace, která byla dlouhou dobu velmi tabu, existují jedinci předpokládající, že žena takto krvácela do šatů. V té době však již existovaly pomůcky, které tento fakt vyvrací. Co se týká vztahu erotiky a menstruace, existují záznamy o lidech tvrdících, že zápach krve je vzrušující, Ovšem velmi záleží na době a osobních preferencích, není to tedy fakt, který by specifikoval 18. století. 

Důležité také bylo holení, muži tak vyjadřovali čistotu a své společenské postavení. Jednalo se o poměrně nezbytnou součást hygieny a vousy upozorňovaly na chudobu či nemoci. O holení se starali holiči, kde však špatná údržba žiletek mohla vést k infekcím nebo častému pořezání, či sluhové u bohatých lidí, na trh však přišly později břitvy umožňující tuto práci nechat na každém.

Holení bylo vykonáváno každých pár dní, často však vzhledem k rychlému otupění břitev nebyly výsledky dostatečně dokonalé či bylo potřeba neustálého přebrušování. K lepšímu skluzu se využívala mýdla. 

O zubní hygieně v 18. století nebylo příliš informací. Zdravé zuby sice vyjadřovaly dobrý zdravotní stav člověka, avšak díky neznalosti správné údržby byly kazy a a špatný chrup velmi běžnou záležitostí. O zubní hygienu se ale lidé snažili starat, jelikož infekce vedla k horečkám, bolestem a případné smrti.

Odstraňování zubů probíhalo bez anestezie pomocí kleští, k dispozici však bylo mnoho různých přípravků na čištění, nejčastěji se provádělo pomocí kusem látky či větvičkami. Zubní kartáčky byly velmi vzácné. Zubní vody a pasty obsahovaly různé látky od pemzy, skrze křídu, až po med a mnoho dalšího. Pouze některé z nich byly dostatečně účinné. Tipy na ústní hygienu se objevovaly ve všech různých výtiscích.

Hygiena v 18. století existovala a i když se dnes v mnohém rozmohla, lidé ji ani tehdy nezanedbávali a snažili se o sebe pečovat. Mnoho rozvinutých názorů však tvrdí něco jiného, je třeba rozlišit dnešní návyky a návyky v době, kdy neexistovaly prostředky vedoucí k velmi snadné údržbě našeho těla.