Měl 32 zubů a měřil asi 1,6 metru. V roce 1917 byl tento tvor zastřelen švýcarským geologem. Mohl to být jeden z posledních lidoopů na Zemi

Měl 32 zubů a měřil asi 1,6 metru. V roce 1917 byl tento tvor zastřelen švýcarským geologem. Mohl to být jeden z posledních lidoopů na Zemi

Foto: Public domain, Wikimedia commons

Publikováno:
3 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Příšera, zvíře nebo možná jeden z posledních lidoopů. To je záhadami opředená postava, které se přezdívá opice Loyů. Její fotografie je snadno dohledatelná. Už asi nikdy se ale nedozvíme, o koho se skutečně jednalo.

Tvor bez ocasu nápadně připomínající člověka

Na konci zbylo pouze mrtvé tělo zvláštního metr a šedesát centimetrů vysokého tvora. Ten nápadně připomínal opici. Přesto ale neměl ocas a v puse mu vyrostlo dohromady 32 zubů. Náhoda? Možná. Ale pojďme se podívat, jak se k tomuto tvorovi člověk vůbec dostal.

Velký objev byl téměř zapomenut, fotografie se však našla

Na začátku všeho stála expedice. Konkrétně ropný průzkum, který se měl věnovat oblasti poblíž řek Tarra a Maracaibo. Hlavním průzkumníkem byl tehdy Francois de Loys. Tento švýcarský ropný geolog přišel s obrovským objevem. Ten byl ale zveřejněn až o pár let později. Loys se o něm jaksi zapomněl komukoliv zmínit. Během expedice při jednom z odpočinků průzkumníci zaslechli zvláštní zvuk. Z lesa se vynořili dva obrovští tvorové. Na první pohled se zdálo, že se jedná o opice, jejich postavy však byly daleko vyšší. Na skupinu průzkumníků opice začaly házet exkrementy. Jejich protivníci se ale nezalekli, vyndali zbraně a samici zastřelili. Druhá opice vyděšeně zmizela v lese. Francois de Loys byl mrtvolou tvora a její velikostí tak ohromen, že ji vyfotografoval. Fotografii si poté založil do svého deníku.

Právě v deníku zůstala zapomenuta. Loys byl ze své expedice tak nadšen, že si na ni vůbec nevzpomněl. Fotografie se tak objevila až o několik let později. Náhodou ji v deníku našel antropolog George Montandon. Ten okamžitě začal pátrat po dalších informacích. Právě antropologie je, jakožto věda o člověku, poměrně blízká zkoumání opic. Už to, že obrázek dokázal překvapit i takto zkušeného antropologa, bylo zarážející. Montandon měl pocit, že objevil neuvěřitelné. Nikdy dříve nic takového neviděl. Tvor nápadně podobající se opici byl totiž svým vzhledem také velmi blízký člověku. Neměl ocas, výškou se pohyboval kolem sto šedesáti centimetrů a měl, stejně jako člověk, 32 zubů. Montandon se snažil získat co nejvíce dat a záznamů o tomto tvorovi. Na jejich základě pak přiřadil opici do období Starého světa a prohlásil, že se jedná o jediného zjištěného lidoopa, který pochází z Ameriky.

Díky Montandonovi vznikl nový rod

Z tohoto objevu byl tak nadšený, že jeho nálezce, průzkumníka Francoise de Loyse, přemluvil, aby o něm mluvil v novinách. Sám pak přednášel i na francouzské akademii věd. I přes to, že se jednalo o zapomenutý snímek, díky Montandonovi vznikl nový rod Ameranthropoides. Lidoop pak na počest svého objevitele dostal jméno Loys.

Reklama
Reklama