600 koní naaranžováno do posmrtné akční polohy: Připraveni kdykoli se vrhnout do války, jakmile zazní bojové bubny
Foto: Rolfmueller / Creative commons, CC-BY-SA
Koně byli obětováni pro svého pána a před brutální likvidací jim byla podána alkoholová dávka. Byly jim rozbity lebky, což naznačuje použití tupých nástrojů. Po obětování byla zvířata pečlivě uložena do dvou řad.
Jakkoli je pohled na stovky koster koní neuvěřitelný, tvoří jen část mnohem většího obrazu. Hrobka dávného čínského panovníka představuje dynastii, která i po staletích své existence promlouvá...
Archeologové se domnívají, že přibližně 600 mladých ořů je součástí epické hrobky vévody Ťinga z Čchi (Qi), která se nachází v okrese Linzi ve městě Zibo v čínské provincii Šan-tung. Zatím se podařilo odkrýt jen část z tohoto odhadovaného počtu pohřbených koní. Období strávené vykopávkami místa vévodova odpočinku a okolních prvků je dlouhé a přerušované. V následujících letech se pravděpodobně najde asi další stovka koňských koster. Podle deníku China Daily, který o tomto objevu informoval v roce 2005, byli mrtví koně odkryti již na východě a západě.
Ohromný objev gigantických rozměrů
Pohřbená zvířata byla poprvé objevena v roce 1964, samotná vévodova hrobka až v roce 1976. Jak vědci poznali, že se jedná o vévodovu hrobku? Článek v New York Times z roku 1986 zmiňuje kamenné zvonkohry s nápisy, které ukazují na uctívaného obyvatele. Koně mají svůj vlastní oddělený prostor, který ze tří stran lemuje část vévodovy hrobky, napsal Ancient Origins v roce 2019. Původně bylo v jámě na severu objeveno neuvěřitelných 145 koní po délce 215 metrů.
Tak obrovskou stavbu se podařilo objevit po několika nálezech. Teprve v roce 1976 hrobku konečně prozkoumali archeologové. O objev se zasloužil skromný rolník. Jak napsaly Timesy, na poli si všiml několika bronzových kousků. Při oslovení hledačů historie si zřejmě myslel, že jsou to hledači pokladů.
Žádná pohřební romance
Koně byli obětováni pro svého pána a před brutální likvidací jim byla podána alkoholová dávka. Deník China Daily v roce 2005 uvedl, že jejich lebky byly rozbité, což naznačuje použití tupých nástrojů. Pro dnešního člověka je překvapivé, že lidé, kteří koně chovali, se také setkali se svým stvořitelem. Po obětování byli koně pečlivě umístěni do dvou řad. Kromě toho se zdá, že kostry jsou naaranžovány v akčních pózách, „připraveny kdykoli se vrhnout do války, jakmile zazní bojové bubny", jak poznamenal deník China Daily.
Tahouni na práci i do války
Kromě osobního zájmu vévody Ťinga z Čchi hráli koně ve starověké čínské kultuře významnou roli. Byli důležití nejen pro zemědělství, ale také táhli vozy, které posilovaly vojenskou sílu. Deník China Daily poznamenal, že tato legendární válečná vozidla byla „hlavním ukazatelem pro měření konkurenceschopnosti země".
Vévoda byl synem konkubíny
Vévodovi byl šlechtický titul udělen po až po smrti. Portál Ancient Origins napsal, že jeho matka byla konkubínou mocného vévody Linga z Qi. Postava, která se stala známou jako vévoda Jing, se dostala do popředí kolem roku 576 př. n. l. po smrti nevlastního bratra vévody Zhuanga. Ten byl zabit poté, co si začal románek s manželkou nesprávné osoby.
Archeologové se domnívají, že vévoda spolu s novým premiérem Yan Yingem vládl v relativně stabilním období. V některých kruzích však vyvolalo kontroverze, když jmenoval svým nástupcem nejmladšího syna prince Tu. Vévoda Jing zemřel v roce 490 př. n. l. Jeho vyvolený nenastoupil, zahynul při převratu.
Ráj pro archeology a historiky
Kromě koní byly v hrobce nalezeny pohřbené i další zvířecí oběti - 30 psů, 2 prasata a 6 dalších domestikovaných zvířat. Web Ancient Origins napsal, že odborníci „doufali, že se dozvědí další tajemství o pohřbívání, historii a rozsahu armády v období před Čchin“. Tisková agentura Xinhua v roce 2004 uvedla, že „tucet elegantně odlitých železných lopat nalezených v hrobce ukazuje na vysoce rozvinuté techniky tavení železa na území státu Qin ve starověké severní Číně". Při počátečním vyšetřování byly nalezeny tisíce artefaktů.