Adolf Hitler mohl přijít o život již v roce 1944: Zradu plánovali i vojáci z německé strany, poté přišla operace Valkýra
Foto: Bundesarchiv, Bild 183-S33882 / Depositphotos
Ideály tehdejšího říšského vůdce Adolfa Hitlera byly v očích mnohých značně nepopulární. Není proto divu, že hodně lidí si přálo jeho smrt. Operace Valkýra sjednotila civilisty s vojáky, dopadla však pro všechny zúčastněné hodně špatně.
Zrádci v očích některých ještě dodnes
Pokus o atentát se uskutečnil 20. července 1944 a měl dvě části, jednu hlavní a druhou záložní, kdyby se něco pokazilo. Druhá část nesla název Operace Valkýra. Motivace jednotlivých členů spiknutí jsou dodnes neznámé, neboť tito lidé většinou s nacistickým režimem neměli žádné problémy a do tohoto dne se tvářili spokojeně.
Avšak dodnes se lidé nemohou dohodnout, zda se jednalo o hrdiny, kteří chtěli svět osvobodit od Hitlerových podlých ideálů, či zda to byli zrádci nejvyššího stupně. Jejich plán byl sice promyšlený, ale ne důkladně, což vedlo k selhání. Pojďme si připomenout tento historický okamžik.
Civilisté i vojáci
Této zrady se zúčastnili jak civilisté, tak aktivní vojenští důstojníci, většinou vystupující v armádě.Civilisté většinou kdysi byli ve vyšších vrstvách, ale odešli kvůli nástupu nacistického režimu, například starostové, kteří rezignovali na svou funkci, nebo i bývalí důstojníci.
Jednou z nejvýznamnějších osob v oblasti aktivní armády patřili i Friedrich Olbricht, Hennig von Tresckow či Claus von Stauffenberg, kteří zastávali vyšší funkce.
Motivace byly různé, většinou se jednalo o nesouhlas s tím, jak je nakládáno s lidmi židovského původu. Další důvod k atentátu byl, že válka se podle těchto lidí chýlila k hořkému konci ze strany Třetí Říše. Sami armádní důstojníci se však podíleli na zvěrstvech, jakým byl například holokaust. To jim poskytlo výhodu důvěryhodnosti.
Operace Valkýra: Záložní plán, který měl původně sloužit k jinému účelu
Přípravy na atentát zahrnovaly i vymyšlení náhradního plánu. Dotyční si vybrali operaci Valkýra, kterou pozměnili.
Samotný plán na bombový útok na soukromé letadlo Adolfa Hitlera bylo podle očekávání snadným krokem, během kterého se nemůže nic pokazit. Přesto si poupravili plán operace Valkýra, který sloužil jako nouzový plán pro něco jiného, a sice kdyby se občané Třetí Říše spolčili a vznikly nepokoje. Poupravený plán zahrnoval odzbrojení SS jednotek a zatčení klíčových nacistických vůdců.
Plukovník Stauffenberg měl odcestovat do Hitlerova stanu Vlčího doupěte (Východní Prusko) a umístit kufřík obsahující dvě bomby pod Hitlerův instruktážní stůl. Následně se to mělo svést na nacisty toužící po převratu, jakmile Hitler zemře. Poté se měla spustit i samotná operace Valkýra, která by to svedla na nacisty. Mezitím rezervní armáda obsadí klíčová zařízení v Berlíně a zatkne vysoce postavené nacisty poté, co odzbrojí jednotky SS. Kancléřem se stane někdo jiný a také se zvolí prezident. Poté se vyjedná příměří a válka skončí, aniž by Německo muselo trpět, protože se vzdá.
Chyba v komunikaci způsobila selhání operace
Když celý plán započal, Stauffenberg měl s jednou bombou drobné problémy, a tak do kufříku umístil pouze jednu. Když kufřík umístil na své místo, nenápadně odešel, ale kvůli okolnostem byl kufřík přesunut pod těžkou podpěru nohy stolu. Ačkoli bomba vybuchla, Hitler zůstal živ. To rebelové nevěděli, neboť jejich spojenec přerušil komunikaci. A tak se Stauffenberg vrátil do Berlína a společně s ostatními se podílel na naplnění plánu Valkýra.
Zanedlouho se odvysílal neúspěšný atentát a poté začalo pátrání po těch, kdo se na atentátu jakkoli podíleli.
Tresty pro ty, kteří se zúčastnili
Někdo byl popraven ještě týž den, vysoce postavení důstojníci byli zastřeleni. Jednomu z nich dokonce na jeho přání dovolili spáchat sebevraždu. Tu však nedokončil, a tak mu zasadili smrtelnou ránu z milosti.
Samotné pátrání trvalo měsíce, zatčeno bylo více než 7 000 lidí, z toho nebylo popraveno 2 020 lidí.