Al Capone se sám postřelil. Taková hloupá náhoda

Na začátku 20. století byl bossem podsvětí. Sílu zbraní poznal Al Capone i na vlastní kůži. Na tom by, vzhledem k jeho nebezpečnému zaměstnání, nebylo nic divného. Za postřelení hned třemi kulkami si ale mohl sám.

I přesto, že zbraně ovládal, přinesly mu i úraz

Ani dvanáct bodyguardů nedokázalo mafiánského bosse uchránit od postřelení hned třemi kulkami. Verze příběhu, jak slavný Al Capone, kterého se ve 20. letech 20. století bála velká část Spojených států amerických, přišel k postřelení, je částečně zahalena tajemstvím. Existuje hned několik variant, které vyprávějí, jak k jeho úrazu mohlo dojít. Ať tak či onak, se zbraněmi se Al Capone zřejmě příliš nepřátelil.

K nehodě došlo poté, co hráli s kamarádem golf

Postřelení Ala Caponeho se odehrálo v roce 1928. Při nešťastné náhodě byl Al Capone postřelen do třísel a obou nohou. K této možná až humorné události mělo dojít poté, co s kamarádem odcházeli z golfového hřiště. Při nastupování do auta měla bez jakéhokoliv varování Al Caponovi vystřelit zbraň. Střelcem však neměl být nikdo z jeho nepřátel, nýbrž on sám.

Existuje ale i druhá varianta tohoto příběhu. V ní se měl Al Capone přehrabovat v tašce a hledat golfovou hůl. Bez jakéhokoliv varování mu ale v tašce měl vystřelit revolver. To, že jej zasáhl celkem třikrát, je považováno téměř za zázrak.

Ať už k úrazu, při kterém jeho tělo kulka zasáhla hned třikrát, došlo jakkoliv, Al Capone si z něj mohl vzít ponaučení. A sice takové, že zbraně by měl v případě svého volného času nechávat doma. I přes jeho rizikové povolání je pro něj bezpečnější, když ho hlídá dvanáct bodyguardů, než když ovládá zbraň, která umí sama střílet.

Bodyguardi jej úspěšně bránili celý život

To, že měl Al Capone více než deset bodyguardů, bylo vzhledem k jeho činnostem velmi rozumné. Několikrát byl terčem útoků, jejichž hlavním cílem bylo jeho zabití. Žádný z těchto útoků ale neskončil úspěšně. A tak se Al Capone mohl před smrtí setkat ještě s jednou nemocí. Ta mu přinesla dokonce snížení intelektu a duševní problémy.

Problémy se zdravím měl i o mnoho let později

Postřelení nebylo jediným zdravotním problémem, který si Al Capone po čas své slávy přivodil. Díky tomu, že byl poměrně promiskuitní, onemocněl syfilidou. Právě ta dopomohla k jeho duševní nestálosti. Ke sklonku života tak lékaři jeho mentalitu připodobňovali k mentální úrovni dvanáctiletého dítěte.

Na Al Caponeho čekala krutá smrt

Syfilida mu nenávratně poškodila mozek. V roce 1947 prodělal záchvat mrtvice a pár dní na to zemřel na infarkt. I přesto, že přežil trojí postřelení, které si způsobil sám, poměrně krutá smrt se mu nakonec nevyhnula.