Po Alexandrijské knihovně se slehla zem. Nenašly se žádné stopy, ale historické záznamy hovoří o jejím zničujícím zániku
Foto: Wikimedia / Creative commons, CC-BY-SA
3 min
Starověk s sebou nese nespočet tajemství. Některá z nich díky dochovaným dědictvím ožívají. Jiná bohužel byla nenávratně zničena. Mezi jedno takové, považované i za největší ztrátu starověkého světa, patří Alexandrijská knihovna. Ta byla plná dobových pokladů.
Knihovna, která neměla obdoby
Police Knihovny byly zaplněny dokumenty z Řecka, Persie, Egypta, Indie i mnohých dalších mocných civilizací té doby. I přesto, že Knihovna nikdy nebyla nalezena, vědci na základě získaných historických dokumentů hovoří o její existenci.
Zakladatel Knihovny, která v té době neměla obdoby, byl Ptolemai I. Sótéra. Králové tohoto rodu se snažili legalizovat svou vládu a také převzít roli faraona. I díky tomu se stali i patrony vzdělanosti a vzdělání, z čehož vyplynulo založení velké Alexandrijské knihovny. Ta vznikla ve městě Alexandrie, které nahradilo starověké město Memphis.
Po celá dlouhá staletí dokázala Knihovna vzkvétat a být jednou z největších, ale i nejznámějších starověkých knihoven. Střídali se zde učenci i velcí myslitelé a docházelo zde k výměně názorů na vysoké úrovni. Jednoho dne ale došlo k jejímu zániku. Vědci se však stále nemohou dohodnout na to, jak ke zničení Knihovny došlo.
Knihovnu mohl zničit Julius Caesar
Jedna z teorií je spojována s Juliem Caesarem. Ten měl podle vyprávění římských spisovatelů Knihovnu náhodně zničit při obléhání Alexandrie v roce 48 let před naším letopočtem. Caesar měl k dobytí města využít oheň, který se z loděnice rozšířil až k samotné Knihovně. Tvrzení je ale částečně zpochybněno, neboť o požáru loděnice není v žádných záznamech ani zmínka.
Za vším mohli být také křesťané
Druhou možností, která připadá v úvahu, je zničení Knihovny křesťany. Ti měli na základě dekretu vydaným Theodosiusem zničit chrám Serapis v Alexandrii, při kterém měla zaniknout poměrná část všech dokumentů. Samotná Knihovna však neměla být nijak dotčena. A tak je i tato varianta nepotvrzena.
Variantou je i zničení Knihovny muslimy
Na základě výzkumů se ale do hry dostávají i muslimové. Konkrétně muslimský chalífa Omar. Podle tohoto příběhu měl jeden muž žádat o knihy z královské knihovny. Na základě toho přichází rozhodnutí Omara, které navždy ovlivní všechny knihy. Ty, které jsou v souladu s Koránem, lidé nepotřebují. Ty, které jsou v rozporu, musí být okamžitě zničeny. Ani tento příběh ale s Knihovnou není nijak úzce propojen.
Tajemství zániku Knihovny nikdy nebylo rozluštěno
Vědci během svých výzkumů nedokázali ani jednu z variant potvrdit či vyvrátit. Navíc se v místě předpokládaného výskytu Knihovny vzhledem k hustému osídlení mohou provádět pouze záchranné vykopávky. A tak se o způsobu zničení Knihovny můžeme pouze dohadovat. Možností je také to, že Knihovna nikdy nebyla zničena, jen postupem času zchátrala a byla opuštěna.