Alžběta Báthory řádila na čachtickém hradu v 17. století. Proslula svou krutostí a touhou po krvi
Foto: János Korom Dr. >14 Million views / Creative commons, CC-BY-SA
S uherskou šlechtičnou Alžbětou Báthory je spojeno několik pověstí, které hovoří především o její touze po stále mladém a krásném vzhledu, která se nezastavila před ničím, ani před vraždou. Podle legend se koupala v krvi panen, a dokonce se dostala do Guinessovy knihy rekordů.
Většina panovníků a šlechty je často připomínána po staletí pro své zásluhy nebo revoluční přístup k poddaným. Někteří z nich se však proslavili především svou krutostí, jež dala základ řadě legend. Tou nejznámější je nejspíš legenda o rumunském (transylvánském) hraběti Drákulovi. I v našich končinách ovšem máme podobnou postavu – byla jí Alžběta (maďarská Erszébet) Báthoryová, uherská šlechtična, která žila na Čachtickém hradě. Slovnímu spojení čachtická paní také propůjčila krvelačnou a krutou konotaci.
Historie a fakta
Stejně jako u hraběte Drákuly i u čachtické paní se jedná o legendu, která byla založena na životě a osudu skutečné historické postavy. Některé zdroje dokonce hovoří o tom, že právě legenda o hraběti Drákulovi, která byla zpracována do knižní podoby Bramem Strokerem se částečně inspirovala také příběhem čachtické paní.
Mládí a dospělost hraběnky z Čachtic
Alžběta Báthoryová se narodila 7. srpna 1560 v tehdejším Uhersku (ve městě Nyírbátor) do velmi mocné a zámožné rodiny – její strýc byl polský král a její rodina vládla části dnešního Rumunska. Již v mládí byla zasnoubena s hrabětem Ferencem Nádasdyho, za kterého se ve svých 15 letech provdala a za nímž přesídlila z rodného města na Čachtický hrad. Hraběnka porodila pět dětí, dvě z nich však zemřeli ještě v útlém věku, dospělosti se dožil pouze jeden syn a dvě dcery. Z dochovaných pramenů lze usuzovat velikou důležitost šlechtičny jak před svatbou (byla velmi vzdělaná, mluvila třemi jazyky), tak po svatbě. Samotná svatba byla velkou událostí, které se měl účastnit také rakouský císař, jež se nakonec nemohl dostavit.
Tragický konec manželství
Život panovnice byl poměrně klidný až do úmrtí jejího manžela v roce 1604. Po jeho tragickém skonu (při bojích s Turky) se hraběnka usadila na zmíněném Čachtickém hradu a spravovala přilehlá panství. Smrt Ference Nádasdyho znamenala pro Alžbětu především konec mocenské ochrany – přestože se jednalo o inteligentní a zámožnou ženu, která byla zběhlá ve správě majetku, její postavení jako ženy nebylo dobré a její syn a dědic byl v té době ještě příliš mladý. V této době také začaly vyplouvat na povrch zvěsti o její krutosti a zločinech, které vedly k v roce 1609 k jejímu zatčení (společně s několika jejími služebníky). V roce 1611 byla následně odsouzena k doživotnímu žaláři právě na Čachtickém hradě, kde zemřela v roce 1614.
Legendy o krvelačnosti a moderní pojetí
Podle pověstí se různým metodám mučení Alžběta naučila od svého manžela a postupně je uplatňovala ve stále krutějším činům. Je pravda, že v 17. století nebyly kruté tresty služebnictva a poddaných ničím výrazně výjimečným, avšak zločiny, z nichž byla ovšem hraběnka Báthoryová obviněna, přesahovaly tento standard.
Zločiny připisované hraběnce z Čachtic
Legendy o krvavých koupelích a orgiích vychází právě z obvinění, která byla proti hraběnce vznesena během jejího procesu. Říká se, že od svého manžela se naučila krutým trestům včetně potírání obětí medem a vystavení bodavému hmyzu. Hlavní krutosti se však měla dopustit (ona i její služebnictvo) na mladých dívkách – podle některých svědků jich měla uvěznit a zavraždit 80, jiní však mluvili až o 600 obětech. Dívky měla mučit propichováním prstů, škrábáním a kousáním, ale také řezáním či pálením (včetně popálením v oblasti genitálií, což naznačovalo sexuální podtext jejích činů). Velmi známá je také legenda o krvavých koupelích, které jí měly pomoci zachovat mladistvý vzhled – tato legenda se ovšem objevila až sto let po její smrti.
Moderní pojetí legendy
Ačkoliv jsou legendy o čachtické paní stále živé a populární, odborná veřejnost se k nim staví poměrně skepticky a tvrdí, že v jejím osudu sehrála velkou roli především politika a boje o moc a její bohatství. S obviněním o krutých vraždách přišel palatin Thurzó, který měl zájem na jejím panství. Vyšetřování pak vedl uherský král, jenž měl u hraběnky nemalý dluh. Na základě obvinění bylo následně odsouzeno služebnictvo, které bylo zatčeno společně s hraběnkou. Ona sama kvůli šlechtickému původu byla pouze doživotně uvězněna.