Alžběta Pomořanská: poslední žena Karla IV., vládla neuvěřitelnou fyzickou silou
Foto: Jitka Vozandychová / Creative commons, CC-BY-SA
Alžběta Pomořanská je jedinou Pomořankou, která se stala císařovnou Svaté říše římské. Stala se čtvrtou a poslední manželkou českého krále a římského císaře Karla IV. Alžběta byla nejplodnější ze všech manželek Karla IV. Byla proslulá i svou silou.
Původ
Alžběta Pomořanská se narodila pravděpodobně roku 1347 jako dcera vévody Bogislawa V. z Pomořanska-Wolgastu a jeho manželky Alžběty, dcery polského krále Kazimíra III. Velikého.
Politické souvislosti
Vévodu Bogislawa V., jehož panství se nachází nejen v Západním Pomořansku, ale zahrnovalo i velké části Východního Pomořanska, povýšil v roce 1348 král Karel IV. spolu se svými bratry a Štětínskými příbuznými do hodnosti říšského prince. Alžbětin polský děd, král Kazimír III., vládl v důsledku své dlouhé, prozíravé a moudré politiky mocné říši a zaujímal významné postavení v evropské politice ve druhé třetině 14. století.
Vdovec Karel IV. a bohatá nevěsta
Poté, co císař Karel IV. potřetí ovdověl, vybral si za čtvrtou manželku dceru pomořanského vévody na polském královském dvoře. Sňatek s Alžbětou Pomořanskou, jejíž věno, z velké části od královského dědečka, dosáhlo obrovské sumy 100 000 uherských zlatých, se konal v Krakově na jaře roku 1363. Alžbětě bylo šestnáct let, Karlovi sedmačtyřicet. Stejně jako předchozí sňatky, i tento byl součástí politických kalkulací císaře Karla IV. Tímto sňatkem vytrhl polského krále z řad svých odpůrců a podpořil vztahy s pomořanským vévodským rodem, které byly namířeny proti dynastii Wittelsbachů.
Královna česká
Ihned po svém příjezdu do Prahy byla Alžběta Pomořanská 16. června 1363 korunována českou královnou. Vrcholem v životě Alžběty byla cesta do Říma od 2. dubna 1368 do 20. srpna 1369. Většinu času trávila po boku svého manžela, který získal v roce 1355 ve Věčném městě císařskou korunu. Dne 1. listopadu 1368 papež Urban V. pomazal a korunoval Alžbětu na císařovnu, pak projela městem k jásotu Římanů s korunou a mitrou, několik mužů pasovala na rytíře a ceremonii zakončila účastí na korunovační večeři na Lateránu.
Obdařena neobvyklou silou
Podle dobových obrazových a písemných zpráv byla císařovna hezká žena. Z antropologických výzkumů, které byly provedeny po otevření sarkofágu v roce 1928, víme, že Alžběta Pomořanská byla poměrně vysoká, kolem 169 cm. Byla obdařena neobvyklou fyzickou silou, zděděnou po dvojici litevsko-ruských praprarodičů: holýma rukama lámala podkovy, ohýbala meče a trhala poštu. Tím se milovaná císařovna stala mezi Pomořany a Čechy oblíbenou do dnešních dnů.
Porodila šest dětí
Císařovna Alžběta porodila šest dětí, z nichž nejstarší byla 11. července 1366 dcera Anna, která se v šestnácti letech stala manželkou anglického krále Richarda II. Zikmund, pozdější německý král a římský císař, se narodil 14. února 1368; prostřednictvím jeho dcery jsou Habsburkové potomky Alžběty Pomořanské. V červnu 1370 porodila císařovna Jana, pozdějšího vévodu ze Zhořelce, v září 1373 Markétu, která se následující rok zasnoubila se svým budoucím manželem Hohenzollernem. Dva nejmladší synové Alžběty, Karl a Heinrich, zemřeli v raném dětství.
Sklonek života
Po smrti svého manžela Karla IV. 29. listopadu 1378 měla druhá císařovna na českém trůně Alžběta teprve 31 let. Jejich manželství trvalo patnáct let. Od té doby žila z důchodů z věnných měst. Pravděpodobně se příliš neangažovala v politice, ačkoliv určité indicie existují. Částečně se nám dochovala korespondence s její dcerou, anglickou královnou Annou. Z letmých zmínek lze uvažovat o konfliktech s nevlastním synem Václavem IV. a jeho manželkou Johanou Bavorskou, která například přesídlila z různých důvodů z Prahy do Písku.
Zemřela vcelku zapomenutá
Po více než 14 letech od smrti císaře Karla IV. zemřela jako vdova v Hradci Králové, vcelku zapomenutá a mimo veškeré dění. Byla pohřbena vedle svého manžela a svých dvou synů zemřelých v dětském věku v pražské katedrále. Už více než šest desetiletí jsou tam jejich ostatky v nové rakvi společné pro všechny čtyři manželky Karla IV.
V literatuře i filmu
Život druhé císařovny na českém trůně byl zvěčněn Jaroslavem Vrchlickým; později Janou Brejchovou v režii Zdeňka Podskalského v komedii Noc na Karlštejně.