Anasaziové: Záhadná civilizace ze skalních puebel, která zmizela. Teorií existuje vícero
Foto: Judson McCranie / Creative commons, CC-BY-SA
Anasaziové byli původní obyvatelé jihozápadního regionu dnešních Spojených států, kteří se proslavili nejen svou vyspělou a unikátní kulturou, ale i tajemným zmizením. Dones se vedou spory, co indiány vedlo k opuštění jejich domovů.
Kdy a kde žili
Anasaziové byli starověkou civilizací severoamerických indiánů, která existovala přibližně od 1. do 16. století n. l. Obývala oblast na hranicích dnešních amerických států Arizona, Nové Mexiko, Colorado a Utah. Anasaziové jsou též známi jako puebloví indiáni. Tento název je odvozen od pro ně typické kamenné stavby, tzv. pueblos. Termín „pueblos“ pochází od španělských průzkumníků a znamená „vesnice“ nebo „lidé“.
Raná historie
Asi do 6. století n. l. se Anasaziové živili lovem, sběrem a pěstováním kukuřice. Žili obvykle v jeskyních nebo v mělkých jámách v zemi. Od 6. století se stále více soustřeďovali na pěstování plodin a domestikaci krůt. V jeskyních nebo na vrcholcích stolových hor si stavěli hluboká polopodzemní obydlí. Od poloviny 8. století si začali budovat nadzemní domy z kamenných cihel. Jejich stavitelství zahrnovalo jak malé rodinné domky, tak i tzv. pueblos, velké domy pro ubytování rodových klanů, a obranná obydlí na útesech. Uctívali různé bohy a měli komplexní společenskou strukturu, která byla založena na kmenovém systému.
Zlatý věk
Od 10. do poloviny 12. století Anasaziové zaznamenali zlatý věk své civilizace. Jejich efektivní zemědělství kladlo důraz na maximální využití přírodních zdrojů v oblasti – budovali například různé zavlažovací systémy včetně nádrží na vodu nebo zemědělské terasy v nadmořských výškách. Kultura pueblos měla složitou síť propojující různé komunity a centra napříč celou Coloradskou plošinou. Na vysoké úrovni bylo také jejich stavitelství – dvou až čtyř podlažní domy s terasami obsahovaly 20 až 1 000 pokojů. Jejich architektura také odrážela pokročilé znalosti astronomie a byla často doplněna „kivou“ – kruhovou místností pro obřady. Vzkvétala i jejich řemesla jako například keramika a tkalcovství.
Teorie zmizení
I přes rozvinutou kulturu však Anasaziové mezi 12.–13. století své skalní domovy záhadně opustili, čímž zanikla jejich pozoruhodná pueblová civilizace. Důvod zůstává neznámý. Jednou ze zvažovaných teorií jsou klimatické změny a nedostatek potravy. V té době totiž zasáhlo Severní Ameriku velké sucho, které mělo za následek obrovskou neúrodu a kolaps několika civilizací. Nedostatek srážek podle vědců mohl přetrvávat až do poloviny 15. století. Jiní historici však zastávají názor, že museli oblast opustit kvůli konfliktům se sousedními kmeny Apačů a Navahů. Jejich vzájemné vztahy dokládá samotný název „Anasazi“, který pochází od kmenů Navajo a v překladu znamená „odvěcí nepřátelé“. Další hypotézou je kombinace obou zmíněných faktorů.
Další historie a jejich odkaz
Anasaziové migrovali více na jih a na východ, kde vybudovali nové komunity. Ačkoliv jejich řemesla vzkvétala, nedosáhli již nikdy takové úrovně jako ve zlatém věku a typická kamenná pueblos nahradili jinými stavbami. Pueblos dnes najdeme v Národním parku Mesa Verde, Národním historickém parku Chaco Culture a v Taos Pueblo. Všechna tři místa jsou zařazena v seznamu světového dědictví UNESCO. Potomci pueblové kultury žijí dodnes a patří sem Hopiové, Zuniové, Acomové a Lagunové.